Jak to, že jste se rozhodl odejít z Tasovic za hranice?
Že budu chytat v Rakousku, to jsem měl v hlavě už dlouho. Několikrát dokonce proběhl i kontakt, ale vždy jsem zůstal. Nyní přišla konkrétní nabídka a po konzultaci s majitelem klubu jsem odešel.

Takže neodcházíte ve zlém?
To rozhodně ne. S panem Vašinou byla vždy výborná domluva. Samozřejmě jsem mu viděl na očích, že by byl rád, abych zůstal, ale já chtěl jít. Sám mi řekl, že kdybych se chtěl vrátit, mám dveře otevřené. I třeba do béčka.

Je alternativa vašeho návratu mezi tasovické tyče stále otevřená?
Nepřemýšlím o tom. Nevím, jak to bude v Rakousku vypadat. Je možné, že budu za půl roku zpátky. Teď to ale opravdu neřeším. Co bude, to bude.

Momentálně vás tedy v Tasovicích fotbaloví fanoušci neuvidí, že?
Tak to není. Sám se aktivně podílím na výchově mladých fotbalistů. Trénuji přípravku. To zůstává. Navíc po domluvě bych se měl zapojit do trénování áčka, respektive brankářů. V Tasovicích mě tak budou mít na očích pořád.

Na konci sezony jste měl celkem vážné svalové zranění. Už jste v pořádku?
Ještě to není úplně ono, ale je to samozřejmě mnohem lepší. Čekám, že se během pár týdnů dám definitivně dohromady a budu ve stoprocentní formě.

Odchází se vám nyní lépe, když víte, že je na tom tým v tabulce dobře?
Je to jedna z věcí, o které jsme se taky bavili. Asi by nebylo ideální odcházet v loňské sezoně, kdy jsme se zachraňovali až do posledního kola. Určitě je to snazší s vědomím, že jsou kluci nahoře a už se jim nemůže nic stát. Můžou dohrát soutěž v klidu.

Jak to bude v Tasovicích nyní s brankářskou jedničkou?
Mají tam Peťu Fukala, který své kvality prokazuje. Máme teď půl roku na to, abychom ho pořádně připravili, eventuálně se poohlédnout jinde.

Tasovická kopaná zažívá obrovský boom. Jak to vnímáte jako jeden ze služebně nejstarších?
Zažil jsem s týmem několik postupů z nižších krajských soutěží. Když jsme došli do krajského přeboru, říkal jsem, že to je pro naší obec ideální soutěž. A podívejte se. Jsme v divizi a na špici.

Mimochodem jak vzpomínáte na duel s Duklou Praha?
Byl to krásný okamžik, výjimečných devadesát minut. A to nejen pro nás hráče, ale i pro fanoušky.