VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Asistent trenéra Hynek: Chceme raději víc dělat než mluvit

ZNOJMO - Hokejový tým Znojemských orlů začíná sezonu se zbrusu novou trenérskou dvojicí. Po Miloslavu Hořavovi sJanem Votrubou se do čela orlího týmu postavilo sehrané duo Václav Sýkora – Pavel Hynek. Společně už mají něco za sebou, vroce 2002 dokonce přivedli pražskou Spartu kmistrovskému titulu. Ve Znojmě začíná další etapa jejich spolupráce.

10.5.2007
SDÍLEJ:

Asistent trnéra Pavel HynekFoto: DENÍK/Tereza Jelínková

Máte za sebou prvních plus minus čtrnáct dní ve Znojmě. Jaké byly?
Začali jsme ve středu pětadvacátého dubna, do pátku jsme se spíš jen zapracovávali. Od pondělí už jsme ale začali trénovat naplno, teď už jedeme podle klasického modelu, kdy v pondělí, úterý a čtvrtek máme dva tréninky denně, ve středu a v pátek jen jeden. Pro mě a Vaška Sýkoru je to spíš období seznamování se s mužstvem, hráče jsme předtím znali jen jako soupeře. Řada hráčů taky ještě doléčuje zranění, třeba Karel Plášek se zranil v play-off a může posilovat zatím jen nohy, Ivo Kotaška měl problémy s ramenem, Jirka Dopita začne taky později. Kádr ještě není úplně komplet.

Dáváte hokejistům zabrat?
Pro nás je to zatím začátek, zapracováváme se. Hlavní objem teprve přijde, intenzita půjde určitě nahoru. Řešíme ještě otázku soustředění, počítali jsme totiž s variantou Rakouska jako vloni, ale bohužel to nevyšlo. V tom termínu, který jsme potřebovali, je tam plno, takže budeme hledat náhradní řešení, ať už doma, nebo v cizině. Soustředění ale určitě proběhne.

Jak se vlastně zrodil váš příchod sem do Znojma?
Vaška Sýkoru znám od roku 1988, kdy mě dva roky učil na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze, kde jsem studoval obor trenérství. To byl náš první kontakt. Druhý jsme absolvovali, když jsem na Spartě trénoval juniory a on trénoval A-tým se Slavomírem Lenerem. A potřetí jsme se potkali na lavičce Sparty, to jsme spolu necelé dvě sezony spolupracovali. Už na konci tohoto období jsme se bavili o tom, že i v budoucnu bychom spolupráci rádi obnovili, když bude příležitost. Zůstali jsme v kontaktu, pak mě Vašek oslovil, jestli bych s ním nešel do Znojma, a já to přijal.

Měl jste i jiné nabídky?
Měl jsem tři nabídky z prvoligových klubů na post hlavního trenéra a dvě ze zahraničí, ale tam jsem nechtěl. Do extraligy se vracím po třech letech, zájem Vaška Sýkory a Znojma mě hodně potěšil, vážím si toho, že tu můžu působit. Na práci tady se ohromně těším.

Jaká kritéria rozhodla pro město vína?
Prvotní byl pro mě zájem pana Sýkory. A navíc, z prvního, dvouhodinového jednání s Jardou Vlasákem jsem měl výborný pocit, hned jsem byl rozhodnutý, že pokud Znojmo bude mít opravdu zájem, že sem půjdu. Rozhodování bylo velmi krátké. Navíc to domů, do Ďáblic, mám asi 220 kilometrů, což dneska není žádná vzdálenost, kromě toho je to většinu cesty po dálnici. Když jdete za výzvou, za prací, nemůžete koukat na to, kolik je to kilometrů od domova.

Jaký tým jste ve Znojmě našel?
Podařilo se tady zachovat osu hráčů, jádro tahounů z poslední sezony. Pořád ještě se dolaďují nějaké další příchody, mužstvo zatím nemá konečnou podobu. S Vaškem bychom chtěli v práci navázat na předchozí trenéry. Znojmo vnímám od roku 1997, kdy postoupilo do první ligy, v té době jsem působil v Berouně a potkávali jsme se při zápasech. Později jsme se potkávali i v extralize a Znojmo na mě vždycky působilo hodně sympatickým dojmem, hrálo aktivní celoplošný hokej. Příjemně překvapený jsem z podmínek, které tu pro práci máme, je tu perfektní zázemí pro hráče i trenéry, všechno je tu na vysoké úrovni.

Poslední dvě sezony byly hodně úspěšné, jsou podle vás Orli ambiciózním týmem?
V tomhle ohledu bych se chtěl vyvarovat velkohubých prohlášení, ale taky nechci odpovídat alibisticky. Myslím, že nejen poslední dvě sezony byly pro Znojmo úspěšné, hned v první sezoně v extralize sehrálo důstojnou roli. Kvalitní práci odvedl třeba Pavel Pazourek se svými kolegy, protočila se tu ale řada dobrých trenérů, nechtěl bych na nikoho zapomenout. My s Vaškem si chceme dávat postupné cíle, nejprve samozřejmě play-off a pak jít dál, krok za krokem, kdy už samozřejmě záleží na spoustě dalších faktorů. Chceme prostě víc dělat než mluvit.

Sledoval jste Orly v play-off?
Samozřejmě, sledoval jsem všechny zápasy play-off, nejenom Znojmo, ať už přímo na zimním stadioně, nebo v televizi. Co se týče série Znojma a Pardubic, ale vlastně jakékoli série v play-off, je těžké porazit soupeře čtyřikrát za sebou, podle mě je to skoro nemožné. U Pardubic nastalo za stavu 3:0 na zápasy uspokojení, a pak se děly věci. Soupeř pustil Znojmo zpátky do série, a to nemělo co ztratit. Naopak Pardubice byly favoritem, a tedy po velkým psychickým tlakem. A pustit si v jakékoli sérii soupeře do sedmého zápasu je ošemetné, může se stát cokoli, může rozhodnout jeden nešťastný gól a všechno je ztracené.

Naposledy jste působil v Ústí nad Labem, jak se díváte na postup týmu do extraligy?
Postup byl vyústěním pětileté snahy vedení klubu a města. Já osobně jsem byl v Ústí tři roky a byl jsem tam maximálně spokojený, dva roky jsem tam dokonce žil. Z profesního hlediska mě samozřejmě moc mrzí, že jsem nemohl být u postupu. Vloni jsme hráli baráž se Vsetínem, ale poslední krok jsme neudělali. Letos baráž odpadla a tím víc jsem věřil, že klub dokáže postoupit. Já už u toho ale nebyl.

Proč vás vlastně tehdy z pozice hlavního trenéra odvolali? Devět kol před koncem soutěže… není to zvláštní, připravit mužstvo o hlavního trenéra v takto důležité chvíli, když bojuje o budoucnost?
Podrobně bych to nechtěl rozebírat, já to vlastně dodnes ani pořádně nevím. Tomu odvolání předcházel konflikt s generálním manažerem, myslel jsem si, že to bude v pohodě, ale on to nerozdýchal. Doteď mě hrozně moc mrzí, že mě nařknul z toho, že prý zjistil, že mám podepsanou smlouvu v Mladé Boleslavi, u našeho největšího konkurenta. To samozřejmě nebyla pravda.

Jak se díváte na současný systém nejvyšší domácí hokejové soutěže, která se bude v novém ročníku hrát v patnácti týmech?
Ten systém ještě nemá definitivní podobu, APK bude na nejbližším zasedání řešit konečný model. A pak taky otázku sestupujícího celku, jestli se znovu zavede baráž nebo jak to bude.

S panem Sýkorou, hlavním trenérem Orlů, jste už dříve spolupracovali, jaký je jako kolega?
Vždycky jsem měl štěstí na kolegy-trenéry. Už při studiu na fakultě jsem potkal Františka Výborného, který si mě vzal jako asistenta u juniorů, pak jsem tam dělal i hlavního trenéra. Odtud jsem odešel do Berouna, to bylo moje první seniorské angažmá. A pak mě pan Výborný vytáhl do extraligy, což byl obrovský skok. Potom jsem dál působil pak na Spartě s Vaškem Sýkorou, zkusil jsem si i reprezentaci… Každý z trenérů mě posunul někam dál, obohatil mě. Na to každý štěstí nemá. Náš vztah s Vaškem už není jen v rovině pracovní, ale i osobní.

V roce 2002 jste spolu dovedli pražskou Spartu k titulu mistra extraligy, jak na to vzpomínáte?
Já vždycky říkám, že ze vzpomínek se žít nedá. Zní to jako sice jako fráze, ale je to tak. Jsem rád, že jsem měl to štěstí, že jsem mohl být součástí toho, že se to podařilo někam dotáhnout. Když vzpomínám na všechny ty tituly, jsou to neopakovatelné chvíle, ale vždycky při nich prožíváte něco jiného. To se asi ani popsat nedá.

Jaký je to pocit, stát se mistrem?
Na to byste se měla asi zeptat Jirky Dopity. (smích) Ten vyhrál kdeco, vzpomínám i na Vlacha a další. Obdivuju ty staré hráče, kteří dokážou do čtyřiceti let hrát a mají pořád motivaci i úspěchy. Třeba právě Dopita, Vlach, Žemlička, Janecký, Soudek… Ale abych odpověděl, první titul se Spartou byla obrovská euforie, vždyť jsme ukončili nadvládu Vsetína! Za dva roky potom už to bylo jiné, byli jsme v roli favorita a všichni od nás titul očekávali.

S reprezentačním výběrem do dvaceti let jste spolu s Jaroslavem Holíkem dobyli titul mistrů světa. Je to pro vás největší úspěch?
To je něco úplně jiného. Za třicet let vyhrála dvacítka mistrovství světa jen dvakrát. Titul mistra světa se vyhrává jen jednou za život, nebo taky nikdy.Ten pocit se popsat nedá.

Které své angažmá považujete za nejúspěšnější?
Každé angažmá vám něco dá, poznáte nové lidi, nové hráče, naberete další zkušenosti. Já nerozlišuju, co je úspěšnější a co neúspěšné, škatulkovat se to nedá.

Jak trávíte volný čas ve Znojmě?
Já tady ještě netrávím volný čas, jsem tu pár dní i s cestou, pořád jsem na stadioně, volný čas v podstatě nemám. (smích)

Byl jste ve Znojmě už někdy dříve?
Když jsem působil v extralize, tak samozřejmě dvakrát za rok v rámci hraných kol. Ale v roce 1997, když se ve Znojmě a v Třebíči konalo mistrovství Evropy, to jsem tu strávil týden, takže pro mě není problém se tu zorientovat.





10.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté Znojma prohráli na tripu oba zápasy. V Salzburgu i Dornbirnu.

Orlí mantra pro postup do play-off: tři výhry v řadě

V Popicích u Znojma vzniká muzeum Charlese Sealsfielda
7

Znojmo dostalo darem dům Charlese Sealsfielda

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Ve stejnou chvíli zpívalo neuvěřitelných 125 tisíc lidí po celé zemi stejné vánoční koledy. Přinášíme vám speciální vydání videosouhrnu, díky kterému budete moci nasát vánoční atmosféru z mnoha míst najednou.

Bezpečně i v noci. V Brně vznikla první učebnice jízdy autem za tmy

Brno /ANKETA/ – Unikátní učebnici zaměřenou na jízdu v noci vytvořili experti z Ústavu soudního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Příručka teď míří do českých autoškol. Poradí řidičům například v tom, jak ve tmě zabránit srážkám s chodci.

Placené parkoviště? Místní budou mít v Mikulově přednost na úkor turistů

Jižní Morava – Největší problém je, že nikdo neví, jak se má systém parkování změnit. Tak reagoval na plánované dopravní změny v Mikulově na Břeclavsku tamní obyvatel Michal Solařík. A není jediný. „Na městském facebooku lidé v diskuzi marně hledají odpovědi,“ prohlásil. Mikulov hodlá pomoci místním. Ty upřednostnili i při parkování v centru Znojma.

Lucrezia se Zonygou oživí pověst O obří hlavě

Znojmo - Kouzlu rytířské doby propadl Antonín Maceček před sedmnácti lety. Založil kapelu Lucrezia Borgia, pořídil dobové kostýmy a společně se svými muzikanty je vítaným zpestřením historických akcí či hudebních slavností. Jejich muziku lze přirovnat k historizujícímu folku. Nyní se Maceček rozhodl zhudebnit znojemskou pověst O obří hlavě. „Těsně před Vánocemi vyjde dlouho slibované nové dvojcédéčko se zhudebněnou pověstí,“ prozrazuje Maceček.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT