„Je to příjemné a krásně se na to dívá. Ale ta porážka může přijít hned v dalším zápase,“ hlásil po posledním vyhraném utkání Tasovic trenér Tomáš Šťastný.

Nad výbornou bilancí uznale pokyvují hlavou jak odborníci, tak soupeři, ale i lidé z řad fanoušků nebo funkcionářů. „Doufám, že to vydrží co nejdéle. Platí totiž jedno staré pravidlo. Kolik bodů na podzim zaseješ, tolik na jaře sklidíš,“ usmívá se správce hřiště Lubomír Bazal.

Ten má pod palcem úplně všechno. Stará se o trávník, pořádek okolo hřiště nebo o čisté dresy. Fotbalové hřiště je zkrátka jeho domovem. „Pamatuju si, že ještě v šedesátých letech tady byl sad a běhaly tu husy,“ pátrá v paměti Bazal.

Nyní si fotbalisté ani diváci nemohou na zázemí stěžovat. Je tu všechno od hospody, přes klubovnu až po masérskou místnost. „Pořád je co zlepšovat a na čem pracovat,“ naznačil předseda oddílu Jan Vašina, že vybudované zázemí rozhodně není konečnou.

To, že se elitnímu týmu letos daří, není náhodou. V novodobé historii klubu pamatují Tasovice nejeden úspěch. Od okresních soutěží se prokousávaly pomaličku nahoru. Nejdelší dobu strávily v I. A třídě. Pak už šlo všechno jako po másle. Postup do krajského přeboru a pak divize.

„V I. A třídě jsme opravdu strávili nejvíce času. Dokonce jsme z ní jednou i spadli. Jakmile jsme ale postoupili zpět, trvalo nám rok nebo dva než jsme šli do kraje,“ doplňuje člen organizačního týmu tasovického klubu Pavel Houšť.

Tasovice jsou ve čtvrté nejvyšší soutěži v zemi druhým rokem. Loni se zachraňovaly v závěru, letos jsou zatím v horní polovině tabulky. „Všechno bereme s pokorou. Teď se nám daří, za nějaký čas tomu může být jinak. Dokud to půjde, budeme dělat pro tasovický fotbal maximum,“ dodává Vašina.