Překvapilo vás, že majitel Ota Kohoutek nestál o další spolupráci?

Nečekal jsem to. Počítal jsem, že budu pokračovat, a chtěl jsem.

Znojmo zakončilo Fotbalovou národní ligu na jedenácté příčce, přebíral jste jej na osmé. Mohl jste udělat víc?

Přišel jsem k mužstvu, které bylo ve stavu, v jakém bylo. Šílené množství vykartovaných hráčů, k tomu zranění. V závěru podzimu jsme měli soupeře, s nimiž jsme mohli vyhrát, Ústí, Most a Opavu. Místo třeba šesti bodů jsme získali jeden, jenže nastupovali i hráči z juniorky, nebylo zbytí. Po podzimu jsme skončili čtrnácti, a čekala nás pranice o záchranu.

K té tým došel poměrně rychle.

I když jsme měli velmi těžký los, začali jsme dobře, vyhráli jsme ve Vlašimi, točili jsme dvanáct třináct lidí a hráli jsme čím dál lepší fotbal, což vyvrcholilo ve Zlíně. Osmým kolem jsme se zachránili, jenže od té chvíle přišlo vedení s vizí, že budou nastupovat mladí kluci, což jsem musel respektovat.

A s nimi už mužstvo ztratilo sílu?

Rozumím tomu, že potřebují zkušenosti, ale jejich výkonnost prostě ještě není tak kvalitní na druhou ligu. Nastupovali čtyři mladí, což je téměř polovina týmu, to se musí odrazit na výsledcích. Kdybychom hráli v nejsilnějším složení, získáme určitě aspoň o šest bodů víc. I tak beru jedenácté místo jako dobré.

Mohl jste vizi vedení klubu odmítnout?

Možnost máte vždycky, ale byl jsem jen zaměstnanec. Je v pořádku dát šanci mladým klukům, ale chtělo to zařadit jednoho do základu, druhého na poločas a třetího třeba na patnáct minut. Ne tři čtyři do základní sestavy, při vyrovnanosti druhé ligy se to projeví.

Obáváte se, že s tak mladým kádrem čeká Znojmo příští sezonu jenom boj o záchranu v soutěži?

V zimě odešel Buchta, nehrál Helísek, pryč jde Lacko a na odchodu jsou další hráči. Záleží, jestli přijde adekvátní náhrada, jenom s mladými kluky z juniorky druhá liga hrát nejde, potřebují čas, aby se oťukali. Přeju Znojmu, aby to zvládlo.

Přijal byste znojemskou nabídku znovu, kdybyste věděl, že po sezoně skončíte?

Myslím, že jsem neodvedl špatnou práci. Z jedenáctého místa nejsem nadšený, splnil jsem však, co po mně vedení chtělo. Zachránili jsme se brzy, mužstvo se stabilizovalo a dostalo disciplínu. Když jsem přišel, sbírali hráči karty, jak je napadlo, za řeči, za tahání. Nastavili jsme si řád, padlo několik pokut a najednou to šlo.