Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Něco jsme si v týdnu řekli a na hřišti je to úplně naopak. Dostali jsme tři góly po standardkách, na které jsme se zaměřovali," kroutil hlavou devětadvaceti­letý Hrubý.

Takže si tým z rozboru soupeře nic nevzal?

Asi už si nic říkat nebudeme, ať to dopadne, jak chce. To je výsledek naší přípravy na zápas. Byla to jedna velká katastrofa, nepředvedli jsme vůbec nic. Jestli takhle budeme pokračovat, zastavíme se až ve druhé lize. Bohužel.

Od výhry 4:0 s Jabloncem čekáte na vítězství šest utkání. Čím to?

Těžko říct. Měli jsme vrchol s Jabloncem, ten přišel moc brzy. Od té doby jdeme dolů. Nezvládli jsme doma další zápasy s Bohemkou i Brnem. Teď body chybí.

Kde vidíte příčinu?

Všechno je naše chyba. S Baníkem jsme předvedli strašný odevzdaný výkon. Místo toho, abychom se konečně zvedli, ponořili jsme se ještě níž.

Doléhá na tým psychicky nevyřešený stadion?

Tak o to vůbec nejde, stejně to není naše záležitost. Hrajeme taky o sebe, a jestli takovým stylem, tak je to pěkné. (trpce se usměje) Jsme tam, kde jsme nechtěli být.

Chybí v kabině odhodlání?

To tam pořád je. Jenže si něco řekneme a pak je to celé naopak. Nevím, kde odhodlání skončilo, jestli v kabině, nebo už ve Znojmě.

Máte obavu o záchranu?

No jestli budeme takhle pokračovat, mám velké obavy. Ještě je dost kol do konce a pořád namočených hodně mančaftů. Musíme bojovat, nemůžeme to teď zabalit.