Za místní Sokol hraje už dva roky a nyní dumá nad tím, co by bylo, kdyby skončil oddíl křehkého pohlaví i ve vísce nad řekou Dyjí. „Holky z týmu se shodly, že v Tasovicích by chtěly fotbal udržet. Dopadlo to tak, že tým žen je na příští sezonu opět přihlášen. Upřímně, mám z toho strach a myslím, že to bude obdobné jako v minulé sezoně,“ říká zkušená borkyně v rozhovoru pro Znojemský deník.

Co chystáte o letní pauze, když fotbalová sezona skončila?

Bez fotbalu nebudu. Určitě se během letní přestávky budou hrát nějaké turnaje, kde si kopnu.

Jak dlouho fotbal hrajete?

Hraji ho už dvacet tři let. Od šesti roků.

V Tasovicích zakládal fotbalový oddíl žen Ludvík Budný v roce 2011. Jste zde od začátku?

V té době jsem tady nebyla. Nastupuji zde dva roky, předtím jsem hrála v rakouském Hollabrunnu.

Takže máte srovnání. Jaká je úroveň ženského fotbalu u našich jižních sousedů?

Soutěže tam jsou kvalitnější. Neříkám, že všechny, ovšem liga, kterou jsem hrála, byla z pohledu kvalitativní úrovně lepší než tady. Fotbal je pro vás zábava.

V České republice hrajete zadarmo. Jak je na tom z pohledu financí Rakousko? Platili vám něco?

Propláceli nám pouze cestovní výdaje. Následně v poslední sezoně byla situace podobná jako teď v Tasovicích. Hráček nastupovalo málo a sezonu jsme nedokončili. Naštěstí v Tasovicích se nám ji letos podařilo dohrát. Letos se spekulovalo, že ženský fotbal v Tasovicích taky skončí. Kvůli tomu jsme se sešli, čas jsme měli do pátého června. Dopadlo to tak, že tým žen je na příští sezonu opět přihlášen. Upřímně, mám z toho strach a myslím, že to bude obdobné jako loni.

Výsledky jste měli letos dobré. Kolikátí jste skončili?

Skončili jsme pátí z osmi. Měli jsme pár utkání, kdy jsme ven jeli v devíti lidech. Holky měly nějaká zranění nebo pracovaly, takže nemohly nastoupit. Abychom neplatili pokutu, tak jsme vyjeli i v nízkém počtu.

Za svých třiadvacet let, co fotbal hrajete, můžete vzpomínat. Jak jste s fotbalem začala?

Začínala jsem s kluky v žácích, protože v šestadevadesátém roce nebyly takové rozdíly, kdy nyní máme mladší a starší přípravky, mladší žáky a starší žáky. Dříve jsme nastupovali do utkání od šesti do patnácti let v jedné skvadře. Soutěže nebyly tak věkově rozdělené.

Proč vás fotbal chytl?

Nic jiného na vesnici nebylo. V Oleksovicích, odkud pocházím, existoval jen a prostě fotbal a žádná jiná možnost. Rodiče mě v kopané odmalička podporovali a podporují doteď. Ale když jsem teď starší, tak vnímám, že tělo je po zápase více rozlámané než za mlada. Na hřiště však jdu s tím, že chci za každou cenu vyhrát.

Kdo vás zlanařil do tasovického týmu?

Přišla jsem sem přímo z Hollabrunnu. Věděla jsem, že na znojemském okrese působí dívčí družstva v Tasovicích a Jevišovicích. Ale Jevišovice pro mě byly dále a v Tasovicích se mi více líbilo zázemí, protože je zde trávník a Jevišovičtí hrají na umělce. Ozvala jsem se trenérovi Lubomíru Dítětovi, který s tím souhlasil a řekl, že bude rád.

Před pár lety hrálo v Tasovicích fotbal více holek. Teď je vás málo. Čím to je?

Těžko říct. Některá děvčata jdou po střední škole studovat na vysokou a nemají na to čas. Víkendy chtějí trávit doma nebo s přáteli. Neumím pořádně odpovědět, proč hráčky nejsou.

A jak to vypadá s ženským fotbalem na okrese do budoucna?

Vím, že založili fotbalový oddíl pro malá děvčata v Oblekovicích. Trénují spolu, jezdí spolu na turnaje, hrají soutěže, ale ze svých vlastních zkušeností vím, že pro holku je určitě lepší, když hraje co nejdelší dobu s klukama. Více se otrká. A do budoucna… (odmlčí se) Holky z týmu se shodly, že v Tasovicích chtějí fotbal udržet. Nesmí to však dopadnout jako uplynulá sezona. Před startem ročníku 2018/2019 jsme začínali se čtrnácti děvčaty a v průběhu sezony hráčky skončily.

Trenér Lubomír Dítě občas zvažoval, že se na trénování už také vykašle. Holky ho pokaždé přesvědčily, ať ještě jeden ročník zkusí. Jaký máte vztah s koučem?

Já ho mám dobrý a myslím si, že i ostatní. Občas by na nás mohl více zařvat, oproti ostatním trenérům, které jsem zažila, křičí málo. Ale když se sejdeme na tréninku, tak je vždy kvalitně připraven.

Vzpomenete si na nějaký konkrétní zápas sezony, který ve vás něco zanechal?

Vyhrocené bývá ženské derby mezi Tasovicemi a Jevišovicemi. Derby s Jevišovicemi, to mě baví. (smích) Na podzim jsme u nich vyhráli 3:0, na jaře jsme je doma porazili 2:1. Jedná se o jeden z nejlepších zápasů, které v sezoně máme. Vyhecuje nás, že jsou z okresu, a chceme je porazit.

Kdyby ženský fotbal v Tasovicích skončil, šla byste do Jevišovic?

Nikdy! Buď pověsím kopačky na hřebík, anebo se vrátím zpátky do Rakouska.