Naplnilo vaše představy, co jste zvládli za sedm kol?
Jsem rád, že moje představa, kolik bodů získat, byla reálná, že jsme se tomu přiblížili a mohli jsme normu ještě překročit. Mrzí mě domácí zápas s Duklou, kdy jsme byli jednoznačně lepší (remíza 0:0 – pozn. red.). Nebavím se o posledním utkání se Zlínem, kdy hráli tři hráči s dlouhodobými zdravotními problémy (remíza 1:1 – pozn. red.).

Co vás za dobu u týmu těší?
Jsem rád, že mužstvo se dokázalo zvednout fyzicky i psychicky ze situace, do které se dostalo samo na trávníku. Nastavili jsme nějaké věci, které chceme hrát, zjednodušili jsme hru, začali jsme to trénovat, částečně jsme to plnili a máme jedenáct bodů. Nedostávali jsme moc gólů, samozřejmě jsme i málo dávali. Myslím, že při všech problémech jsme z podzimu vyplavali výborně. Ale patnáct bodů je pořád málo a čeká nás tuhý boj o záchranu. Bude důležité, abychom se neuspokojili.

Věřil jste šestnácti bodům, na které jste se chtěl po podzimu dostat, nebo jste je zmínil jako psychologický efekt?
Tomu jsem věřil. Samozřejmě potřebujete mít psychologický motiv, ale kdyby to nebylo reálné, do Brna nejdu. Hodně jsem to zvažoval. Důležité bylo, že jsem se cítil trenérsky odpočinutý. Měl jsem nabídku od Jihlavy před koncem sezony, která potřebovala na záchranu čtyři body, ale cítil jsem se utahaný. Moc jsem nevěřil, že jaro zachrání. Nakonec se udržela díky zápasu se Spartou. Nepotřebuji práci, abych bral peníze, musím tomu věřit. Uvažuju hodně realisticky, nepodléhám tomu, když se daří. Vím, že hrajeme na hranici svých možností, a to pořád nepůjde. Metu jsme potřebovali jako střednědobý cíl. Dlouhodobý je záchrana.

Kolik bodů stačí k záchraně?
Myslím si, že dvacet sedm, dvacet osm bodů. Meta je co nejdřív se dostat na třicet bodů. Když jsem přišel do Bohemky, měli jsme nastavené třicet bodů, pak jsme jich získali osmatřicet, což už bylo moc prémií a trošku mi to vadilo. (směje se) Pro nás je důležité dostat se na třicítku.

Dušan Melichárek.
Melichárek o mizérii: Myslel jsem, že si sbalím věci, pojedu domů a už nedojedu

Měla o vás Zbrojovka zájem, už když skončil Svatopluk Habanec?
Jo. Něco se diskutovalo, ale klub mě úplně neoslovil. Zápasy jsem sledoval, byl jsem i na Spartě, nechtěl jsem však sedět na hlavní tribuně, takže jsem se díval naproti. Jezdil jsem do Zlína, na Sigmu. Chtěl jsem vidět, jak to dopadne. Když Zbrojovka vyhrála nad Spartou, věděl jsem, že změna není žádná. Mužstvu může pomoct, ale musí vyhrávat dál. To byl i můj případ. Věděli jsme, jaké máme vylosování, že hrajeme doma se Slováckem, ale druhý duel jedeme do Plzně, které se těžko konkuruje. To vás zabrzdí, potřebujete navázat dva tři zápasy za sebou.

Jak se mění přístup k mužstvu a koučování, když hrajete o titul či o sestup?
Musíte vycházet z toho, aby pokyny byly srozumitelné. Dáváte tam méně nových prvků z nauky. Moje filozofie je, že nemůžete proplouvat od zápasu k zápasu. Máme dané, co chceme s mužstvem hrát, jak to hrát, jak ho máme poskládané, a musíme za tím jít. Řekl jsem, že chceme rozehrávat, tak to budeme dělat. Nemůžeme od gólmana všechno vykopávat. Je jedno, jestli máme čtyři body nebo plno. Protože pak se stane, že jich máte plno, jdete hrát fotbal a nezvládnete to. Moje filozofie je jasná. Není to krasobruslení, takže neuznávám pojem krásný fotbal. To je jako se ženskou.

Jak to myslíte?
Jeden chlap má rád velká prsa, jiný malá. Jeden černovlásku, jiný blondýnu. Co je to tedy krásné? Tak je to i u fotbalu. Chceme hrát fotbal vyvážený a na výsledek. Taktické prvky už jsou další věci. Pro mužstvo je důležité, za čím chceme jít. Pak záleží, jaká je jeho skladba, co mu vyhovuje. Kouč nemůže hrát s mužstvem, co nejde. Musí se přizpůsobit podmínkám. Nejdůležitější je, abychom dokázali na svoje cíle navazovat, i když dojde krize, abychom pracovali stejně do budoucna.

Co si mám představit ve zjednodušení pokynů, aby tým hrál přímočaře dopředu?
Tak jednoduché to není. Chceme hrát přímočaře, ale jsem trenér, který má šablonu, jak chce hrát v přechodové fázi, jak řešit situace, jak založit útok. V Jihlavě zaútočil krásný tandem a přišla přihrávka, na tom pracujeme. Dřív to bylo tak, že hráč prošel před šestnáctku, a jestli tam byl jeden spoluhráč nebo víc, následoval centr. Neadresovaný. Kluci mají svoje návyky, je složité přepnout. Dáváme jim celou šablonu, aby si vybrali, co je pro ně srozumitelné a co mají hrát.

Ilustrační foto.
Dlouhá zimní pauza? Zbrojovka ji letos zažije naposledy

Takže nyní rozumí, co po nich chcete?
Dostali srozumitelnou šablonu, se kterou můžeme být úspěšní a která mužstvu vyhovuje. Je v moderním fotbale, rychlost, přímočarost, nehrát pořád jen dozadu. Neodkopávat od brankáře. Největší problém je, když hráč nehraje na svoje možnosti, když je pokaděný a nechce hrát fotbal, jak má.

Co vám chybí za typ hráče?
Potřebujeme gólového hráče, který je válečník a umí dát i gól. Bude to tvrdý boj a nedá se všechno uhrát. Chybí nám komplexní hráč, nejen technický na hrotu, ale i soubojový. Moc hráčů nemůžeme přivést, chceme tři až čtyři, do každé řady a hotové fotbalisty. Půjde spíš o výpomoc od nějakého klubu, vyřešíme to hostovačkami na překlenovací období.

Trh s hráči a finanční situace klubu momentálně vybízí jen k hostování hráčů v Brně, žádné nákupy neplánujete?
Nákup asi nepřipadá v úvahu, protože máme nastavené dvě roviny. Cizinců máme dost, takže potřebujeme československé hráče, abychom se zachránili. Musí to řešit většinou hostovačky, protože chceme hotové hráče a nikdo nám je nepustí, i kdybychom peníze měli. Druhá rovina je, že pořád skautujeme, máme tipy ze zahraničí, jedná se však o perspektivní fotbalisty, kteří už někde hrají ligu. S cizinci pracuji dlouho a jen Acosta z Uruguaye, jehož jsem měl v Bohemce, se adaptoval hned. Nechci riskovat a v březnu řešit, že hráči na to nemají. Potřebujeme jít do jistých věcí.

Obrací se váš zrak k Plzni, kde jste trénoval?
To je trošku někde jinde. Sparta a Slavia mají široký kádr, Zlín chce zužovat, je tam pár možností. Uvidíme, co se vyskytne. Tipy mám, za těmi postupně jdeme.

Kdo hráče vybere, když v Brně není sportovní ředitel?
Já ho dělat nechtěl, ale trénuji osmnáct roků a většinou skladbu mužstva řeším, někdy jsem dělal celý tým. Vybral jsem hráče, prokonzultovali jsme to, někdo je oslovil a udělal. Ten model pokračuje. V Plzni se to taky dělá tak, že lidé hráče doporučí, vyberou, ovšem není to tak, že trenér nesouhlasí, fungují v symbióze. Nestane se, že vám udělají hráče, kterého nechcete. Tady se vracím do práce, kterou jsem měl v Bohemce, že si fotbalisty vytipuji a pak je na majiteli, aby se domluvil s kluby. Do toho vstupovat nechci.

Největší letní posila Tomáš Pilík pouze střídá, počítáte s ním?
Všichni hráči jsou postradatelní. Moje představa původně byla, že Pilík a Škoda spolu budou hrát v systému 4-1-4-1, zkoušeli jsme to s Vítkovicemi, což byl totální výbuch všeho, nejen jich. Pak jsme šli na 4-2-3-1 a hledali jsme. Pilík je post desítka, kde hraje Škoda, takže se bavíme, jestli nastoupí Pilík, nebo Škoda. Pilíka jsme využívali na kraji, což není jeho post. Vidím ho hodně vysoko, hlavně mě mile překvapil, jaký má přístup za ty dva měsíce. Když cítil, že nehraje, trénoval dál a chtěl se do mužstva dostat. To je pro mě obrovské pozitivum. Je to hráč, který umí.

Michal Škoda (na snímku vpravo).
Zbrojovku táhl pilíř Melichárek, v závěru podzimu se probudil střelec

Často se mluví o tom, že trenér chce dostat Zbrojovku, kam patří. Kde ji vidíte na konci této a případně příští sezony?
Miluji historii, proto jsem tady, miluji Lužánky, i když jsem tam v životě nebyl. Trenér i hráči musí pořád něco dokazovat, co bylo před půl rokem, nestačí. Jsou různé názory, abyste je změnili, musíte lidi přesvědčit výkonem. Historie už vůbec není důležitá. Můžeme se bavit o rozpočtu, možnostech, podmínkách. Kam jsme schopní dojít? Je to půlka tabulky, tento rok se tam asi nedostaneme, to bude složité.

Máte klauzuli, že Brno opustíte v případě zahraniční nabídky?
Nevím, zda mám klauzuli, neměl jsem ani v Bohemce, je to věc dohody. Moc to neřeším, chci tady pracovat a posouvat se dál. Uvidíme, jak to bude, většinou jsem nikdy nebyl zastánce dlouhých smluv. Dostával jsem na rok, abych měl ruce volné. Neřeším, že chci odejít, situací se zabývám, až pokud nastane.


Pivarník se bojí, jak bude tým trénovat příští zimu


Brno – Ve středu 3. ledna odstartují brněnští fotbalisté zimní přípravu na jarní část sezony. Na čtrnáct utkání, která rozhodnou o tom, zda Zbrojovka setrvá v nejvyšší soutěži. „Většinou mě tlačí do toho, abychom si stáhli hráče zpátky z hostování a dali šanci každému, ale nerad tak pracuji,“ říká brněnský kouč Roman Pivarník. O čem ještě mluvil?

O ODCHODECH

„Určitou představu jsem už měl, ale jsem zvyklý, že pokud nemám nové fotbalisty, nemůžu se zbavovat těchto. Kádr musím udržet počtem, jestli přijdou dva noví, dva musí pryč.“

O NÁVRATECH Z HOSTOVÁNÍ

„Příprava je šest týdnů a utečou hned. Když máte jedenadvacet hráčů v kádru, vezmete dalších pět zpátky, se sedmadvaceti máte problém, musí se tomu přizpůsobit tréninkový plán. Všem možnost dát nemůžeme a rád pracuji s těmi, kteří tady budou zůstávat. Není ideální ani pro fotbalisty, když na dva tři týdny odejdou z klubu a na konci ledna se tam pak znovu vrátí.“

O TIPSPORT LIZE

„Kdybychom ji nehráli, stejně začneme s mančafty z druhé české či slovenské ligy. Chceme, ať nám to v úvodu odsýpá, takže nám nevadí ji hrát. Na druhou stranu, i když postupujeme ze skupiny, nikdy jsme tomu nepodřídili tréninkový proces. Není to turnaj, který musíme vyhrát. Hlavně v úvodu jde o doplněk k tréninkovému plánu jako nabírání kondice.“

O PŘÍŠTÍ SEZONĚ 

„Třicet zápasů je málo, všude ve světě se hraje hodně, jsem rád, že se počet rozšíří. Bude to zajímavé. Jenže pokud se odehrají navíc dvě kola v prosinci a jaro zahájí už na začátku února, nastává problém pro diváky kvůli zimě a další, kde budeme trénovat. Teď přišly mrazy 30. listopadu, ale klidně mohou už 20. listopadu. Pojedeme do Turecka začátkem ledna a kde budeme trénovat, až se vrátíme zpátky? Nechcete jít na umělku, když si zvyknete na trávě. Vyhřívané tréninkové hřiště nemá nikdo. A vytápět ho? To nejde. Vím, kolik to stálo v Plzni, neuvěřitelné částky.“

Zápasy Zbrojovky pod Pivarníkem:
Zbrojovka – Slovácko 2:1
Plzeň – Zbrojovka 3:0
Zbrojovka – Dukla 0:0
Jablonec – Zbrojovka 1:0
Zbrojovka – Teplice 1:0
Jihlava – Zbrojovka 0:2
Zbrojovka – Zlín 1:1