Asi nejbizarněji vypadající dřevinou je mohutná borovice, kterou můžete vidět cestou přes vřesoviště z Havraníků směrem ke studánce Pod Lipami. Roste od stezky vpravo asi 50 m a připomíná skrýš loupežníků.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Asi nejbizarněji vypadající dřevinou je mohutná borovice, kterou můžete vidět cestou přes vřesoviště z Havraníků směrem ke studánce Pod Lipami. Roste od stezky vpravo asi 50 m a připomíná skrýš loupežníků.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Pod Hardeggem.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Cestou přes poměrně nenápadný Onšov zkuste zajít na nejsevernější okraj obce. Roste tam prastará lípa s kmenem plným dutin.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Stromem s nejtlustším kmenem v Podyjí je nejspíš dub stojící ve Vranově nad Dyjí nedaleko parkoviště pod zámkem. Jeho obvod kmene činí přes 4,5 metru.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
K nejpůsobivějším dřevinám Podyjí patří například lípy na vřesovišti u Popické kaple. Od nepaměti byl tento národní strom vysazován na duchovních místech.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Jednou z nejmohutnějších dřevin je i jilm vaz rostoucí v ruinách bývalého Faltýskova mlýna. Jedná se o pro veřejnost nepřístupnou lokalitu, takže k její návštěvě nezbývá než využít například vycházky organizované Správou NP.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Dřeviny mají často velmi vysokou biologickou hodnotu. Důkazem jsou například staré ořešáky na návsi Havraníků – jejich kmeny s množstvím dutin a dřevních hub jsou důležitým útočištěm některých zvláštních brouků.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
K nejpůsobivějším dřevinám Podyjí patří například lípy na vřesovišti u Popické kaple. Od nepaměti byl tento národní strom vysazován na duchovních místech.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Pojedete-li po cyklostezce z Mašovic do Podmolí, určitě vás upoutá starý dub u cesty. Na dubu jsou nápadné trsy parazitického ochmetu evropského.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Nahoře 1938, dole 2008.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí
Osamocené stromy dříve vymezovaly hranice pozemků a poskytovaly útočiště. Dnes z krajiny téměř vymizely. Na snímku pohled na Hnanice se stromy v krajině z roku 1939.
Zdroj: Archiv Správy NP Podyjí