Substrát nebo hnojiva? Výživu pro rostliny nepodceňujte

Substráty jsou průmyslově smíchané a připravené pěstební materiály. Jsou to hotovky, do nichž můžete bez jakýchkoliv úprav ihned na zahradě začít sázet. Časy, kdy si zahrádkáři připravovali vlastní substráty podle léty osvědčených receptur ze základních surovin sami, už jsou pro většinu z nás pryč. Vlastní směsi si ale stále míchají pěstitelé kaktusů či bonsají.

Za skleník nemusíte dávat statisíce. Lze ho postavit levněji svépomocí

Na trhu najdete ohromné množství pěstebních materiálů, musíte však pozorně vybírat, protože každý se hodí pro jiné druhy rostlin a různé způsoby pěstování. Vyhněte se chybě začátečníků, kteří semena vysejí do běžného zahradnického substrátu, který ale obsahuje příliš živin, a proto jim vzejdou křehké rostlinky, které pozdě nasazují na květ. Nároky na živiny se totiž u rostlin liší podle jejich vývoje a tomu by měly odpovídat i podmínky, v nichž je pěstujete.

V počátečních fázích vývoje mají sazenice malé nároky na dusík, který naopak potřebují v období růstu. Pro mladé rostlinky je nutný rozvoj a zakládání kořenů, k čemuž potřebují spíše draslík. Substráty pro výsev a množení jim ho dodají. Mají také vyšší podíl písku, který zajistí dostatek vzduchu pro kořeny. Počítejte však s tím, že bude rychleji vysychat, postarejte se proto o častější zálivku.

Větším sazenicím už dopřejte nový substrát, který už vyberte podle druhu rostlin a nároků na jejich pěstování. Drtivé většině bude vyhovovat univerzální varianta. Vřesovištní rostliny, jehličnany, azalky či rododendrony potřebují speciální substráty, které mají nižší pH, které svědčí těmto vesměs kyselomilným rostlinám, jako základní složku substráty obsahují rašelinu a hrabanku. Sukulenty či orchideje by se bez „svých“ substrátů nedaly v tuzemských podmínkách vůbec pěstovat. Další velkou skupinou jsou směsi pro pěstování užitkových nebo balkonových rostlin. Na trhu najdete i typy určené pro konkrétní balkonové rostliny, jako jsou muškáty, pelargonie či fuchsie.

Osazování truhlíků a květináčů

Při pěstování balkonovek musíte vzít v potaz, že ve venkovních nádobách mají rostliny prostor pro kořeny jen omezený, a proto substrát musí splňovat určité nároky. Zemina určená pro přesazování do květináčů má zadržovat vodu a současně i udržovat vzduch, aby kořeny rostlin byly dobře zásobeny kyslíkem. Univerzální substrát je lehký, neobsahuje zeminu a výborně se hodí například do závěsných košíků a pro krátkodobé sezonní kombinace rostlin. Pro delší pěstování rostlin vhodný není, protože rychle vysychá.

Jak na jaře ideálně zasadit strom: Vyplatí se dodržet osvědčená pravidla

Normální zahradní substrát, který obsahuje zeminu, což je podíl písčito-hlinité nebo jílovité půdy, se hodí pro rostliny pěstované v nádobách delší dobu. Cibuloviny mají raději dobře propustné substráty, přidejte jim proto do směsi hrubozrnný písek. Perlit a vermikulit jsou lehké granulované expandované materiály, které lze přimíchat do nejrůznějších substrátů, abyste zlepšili jejich provzdušnění a regulaci obsahu vody.

Při nákupu berte větší množství, než je objem truhlíků a nádob. Kyprý materiál po zalití a prokořenění slehne a je potřeba ho opětovně doplnit. To platí zvlášť pro mělké truhlíky – nižší vrstva zeminy by se odrazila na slabším kořenovém systému rostlin a snadněji by také vysychal za letních veder. Snažte se substrát doplnit zhruba týden po výsadbě.

Nádob i květináčů různých tvarů a materiálů, ve kterých lze rostliny pěstovat, je hodně. Pokud sáhnete po tmavém plastu, mohou kořeny rostlin v letních měsících na slunci trpět nadměrnými teplotami. Lepší je volit světlejší nebo bílé, aby se tolik nepřehřívaly, a připlatit si za kvalitnější plasty, které jsou odolnější proti UV záření.

Kdy je čas na výsev? Hojnou úrodu získáte dodržením správného měsíce

Také keramický, neglazovaný květináč má určitou schopnost bránit se přehřívání. Dokáže nasáknout vodu, která se pak odpařuje a květináč ochlazuje. Nové neglazované květináče namočte na nějaký čas do vody. Vylouhují se z nich látky, které by mohly škodit vysazeným rostlinám. Ale hlavně jde při namočení o to, aby se keramika napila a nenatahovala vlhko z půdy.

Do klasických truhlíků bez samozavlažování se víc hodí druhy, kterým nevadí občasné sucho – patří mezi ně i muškáty, které snesou spíš sucho než stálé přemokření. Je také vhodné provrtat nebo prorazit do stěn nad úrovní rezervoáru vody drenážní otvory – a to i na bočních stranách, jsou důležité pro udržení maximální hladiny za deště.

Vlhko naopak potřebují tak oblíbené milion bells, petunie a surfinie, jistější pro ně proto budou samozavlažovací nádoby. Pořiďte si takové, kde voda zabere jednu třetinu a zemina zbylé dvě třetiny objemu. Abyste měli přehled o množství vody, vyberte truhlík s měrkou hladiny vody. Stejně je však nutné průběžně sledovat vlhkost zeminy.

Jak si postavit kvalitní stěnu na nářadí i v té nejmenší dílně

Pokud chcete, aby rostliny v truhlících kvetly po celou sezonu, budou potřebovat také hnojení, protože živiny v substrátu se po několika týdnech vyčerpají. Začněte s ním po základním zakořenění, tedy zhruba tři týdny po výsadbě. Ale už během ní můžete dát do truhlíku speciální tablety nebo granule, které se postarají o pomalé a postupné uvolňování živin. Vystačí asi na čtyři měsíce, což je přibližně životnost balkonovek.

Zvýšené záhony

Chcete si vypěstovat vlastní zeleninu či květiny na malé zahrádce? Vysoký záhon, který slibuje vysoké výnosy a šetří místo, můžete vybudovat také třeba na terase. Je to ohrádka z prken, kulatiny, kamenů či jiných materiálů vyplněná zeminou.

Základ záhonu tvoří hrubé větve a větvičky. Další vrstva sestává z rozdrcených odřezků trvalek a keřů, listí a posečené trávy. Pak následuje částečně zetlelý kompost. Nakonec záhon zasypte vrstvou humusu. Lze použít zeminu, kterou jste z plochy odstranili při zakládání záhonu. Díky velkému množství organické hmoty je ve vysokém záhoně kvalitní kyprý a úrodný substrát.Nejvhodnější dobou k založení vyvýšeného záhonu je časné jaro – doba, kdy řežete stromy a keře. Z plochy pro budoucí vyvýšený záhon nejdříve odkopejte asi 25 cm vysokou vrstvu zeminy, dno zkypřete rýčem. Půda by měla být propustná, aby se vespod nedržela voda. Záhon pak plníte tak, aby u dna ležel nejhrubší materiál a v dalších vrstvách byly čím dál jemnější rostlinné zbytky. Každá vrstva by měla být vysoká asi 25 až 30 cm.

Zpěvák Milan Drobný: Zatím jsem tu pořád rád

Vzhledem k postupnému uvolňování živin při rozkladu organické hmoty ho není potřeba ani hnojit, maximálně se doplňuje kompost. Vyvýšené místo slouží jako lapač slunečních paprsků, vysoký záhon se tak snadněji prohřívá. Organická hmota v záhonu slouží zase jako houba na srážkovou vodu, kvůli vyvýšení nad terénem se však voda může rychleji odpařovat, což lze zmírnit mulčováním.

Na neprodyšném podkladu počítejte s nutností vytvořit zhruba půlmetrovou vrstvu zeminy. Tu bude navíc po čase nutné dosypat, protože postupem doby o něco slehne. Podklad musí mít schopnost odvádět vodu, nejlépe se pro něj hodí vrstva hrubého štěrku. Tvoří-li základ záhonu bedna, je nutné opatřit dno drenážními otvory. Ohrazení záhonu lze vyrobit z impregnovaných prken, fošen, proutí, kamene nebo starých trámů. Pro snadný přístup k vysazeným rostlinám je optimální výška záhonu mezi 80 až 120 centimetry. Práci na záhonu ulehčí i šířka nepřesahující 130 centimetrů. Délku lze udělat libovolnou.

Daří se tu většině druhů zeleniny, nevhodné jsou jen ty náročné na prostor, jako jsou velkoplodé tykve, reveň nebo cukety. Vysoké výnosy poskytují smíšené kultury, například okurky s koprem. Každý rok záhon musíte doplnit o vrstvu kompostu a zhruba jednou za pět let je vhodné znovu jej založit.