Ten má bohaté trenérské zkušenosti z různých evropských soutěží a jako hráč dokonce posbíral 432 startů v zámořské NHL. „Je přísný, ale férový. Jde o obrovskou personu, dokázal neskutečné věci a můžeme od něj načerpat spoustu zkušeností. Zatím nás trénuje chvíli, těším se však na spolupráci a snad nás čeká úspěšná sezona,“ povídal Bartoš.

Dokonce plánuje přečíst si jeho knihu Můj divoký hokejový život. „Mám ji nachystanou. Přečtu si ji zřejmě na dlouhých cestách až budeme jezdit do Itálie a podobně,“ culil se šestadvacetiletý forvard, jehož tým hraje mezinárodní soutěž EBEL.

Po konci kariéry Jiřího Berouna dostal od kouče důvěru a po bývalém spoluhráči zdědil v prvním přípravném utkání proti Kometě Brno kapitánské céčko. „Trenéři mi to řekli před zápasem. Zatím nevím, jestli kapitánem zůstanu. Každopádně mě to těší,“ pronesl po prohře 1:3 Bartoš, který se se spoluhráči dnes v šest hodin večer postaví v dalším přípravném zápase extraligovým Karlovým Varům.

Nezvyká si však pouze na nového trenéra, ale také na plno nových spoluhráčů. Orli v loňském ročníku EBEL poprvé nepostoupili do play-off a kádr razantně obměnili. Mužstvo opustilo jedenáct hráčů a stejný počet jich přišel.

A hned pět jich pochází ze zámoří. „Jde hlavně o Kanaďany, takže jsou zarputilí. My si také nechceme nic nechat líbit, takže tréninky jsou vyhrocené a soubojové. Díky tomu mají spád a tempo,“ pochvaloval si znojemský odchovanec, který v mládežnických kategoriích prošel i Hradcem Králové.

Se zahraničními posilami si však rozumí, problém nemá ani s angličtinou. „Ve Znojmě jsem totiž zaučoval Coltona Yellow Horna, který na mně byl nalepený. Anglicky jsem něco pochytil a je pro nás dobře, že v kabině slyšíme světový jazyk. Kluci zapadli, v týmu nebyl s adaptací nikdy problém. Snad si sedneme ledě a čeká nás boj na špici soutěže,“ přál si Bartoš.

Poznávat spoluhráče může i na cestách. Kvůli opravě znojemského zimního stadionu totiž Orli společně cestují do Telče, kde trénují. „Už jsme si nějakým způsobem zvykli. Nemá cenu spekulovat, zda je cestování náročné. Prostě to tak je. Člověk v autobuse stráví dvě hodiny denně, kde se po tréninku může natáhnout. Sice autobus není postel, ale dá se to vydržet,“ tvrdil.