V hokeji už zažil ledacos. Ale ani pro osmatřicetiletého útočníka Znojemských orlů Radka Hamana není současné rozpoložení mužstva ničím příjemným. „Jsme teď hodně nízko, musíme se z toho vyhrabat. Hlavně po psychické stránce,“ řekl ostřílený forvard po debaklu v Pardubicích, který pro Znojmo znamenal pád na předposlední příčku extraligové tabulky.

Pohled na tabulku pro vás asi není nejpříjemnější…

Je to špatný, nevím, co k tomu říct. Mysleli jsme, že ten minulý zápas nás trošku nastartuje. S Litvínovem jsme hráli dobře, hlavně poslední třetinu. A dobře jsme začali i v Pardubicích, první třetina byla z naší strany výborná. Dostali jsme gól z přesilovky, to se stane. Prohrávali jsme 1:0, ale po druhém gólu jsme úplně odešli. Deset minut jsme vůbec nehráli hokej.

Čím to, že mužstvo tak najednou přestane hrát?

To nevím. Myslím si, že teď už to je v hlavách. Hokej nikdo z nás hrát nezapomněl, ale góly nám tam nepadají. A pak dostaneme jeden, dva, a už v hlavě vidíme, ať chceme nebo nechceme, že to zase nedotáhnem. Vidíme prohraný zápas a dostáváme se tím níž a níž.

Jak z toho ven?
To kdybychom věděli, to by byla paráda. Nejspíš jsou to maličkosti, jednoduché věci. Budeme to omílat furt dokola, fráze… pracovitost, furt se do toho nutit, nepropadat panice. Sezona je dlouhá. My jsme teď hodně nízko, ale je potřeba, abychom se vyhrabali. Hlavně po psychické stránce.

Neměla by to být úloha starších hráčů, pozvednout tým, nebo něco takového vůbec nedopustit?

Samozřejmě. Určitě bychom to měli zvednout my staří. Snaha je jedna věc, ale efektivita druhá. My musíme zabrat všichni. Nejde teď o to, kdo je starej a kdo mladej. Mančaft je tady dobrej a já věřím, že to je opravdu jenom o hlavě. Že se chytneme a odrazíme. Nejlíp už od dalších domácích zápasů.

Už jste během vaší kariéry zažil podobně nevydařený vstup do sezony?

Několikrát. V Brně se Zetorem jsme čtyřikrát sestupovali, takže ty sezony tam byly takovéhle od začátku do konce. Tady na to ten mančaft není zvyklý, musíme se s tím poprat my sami.