Po sérii porážek se týmu konečně podařilo uspět, ale výkon nebyl ideální, je to tak?
Mám obrovskou radost, ale už jsem říkal klukům v kabině, plácat po zádech se nebudeme, protože, to co jsme předvedli v první třetině, to s hokejem na této úrovni mělo vážně pramálo společného. Takto nemůžeme odehrát ani minutu jednoho zápasu. Je potřeba se rvát, bojovat o puky, a když to nebude, tak budou takové výsledky, jako byly doteď. Odehráli jsme sice dva solidní zápasy, ale produktivita je žalostná. Za první třetinu proti Innsbrucku, která byla tragická, se fanouškům budeme muset veřejně omluvit a jsem rád, že nikdo z nich nepískal, ale naopak byli stále na naší straně. Tlačili nás a ten výsledek se podařilo obrátit i díky jejich podpoře.

Co se dělo v kabině po první třetině?
Vlastně ani nevím, co jsem hráčům o přestávce říkal. Chytl mě takový amok, že jsem tam hned vlítl a udělal trochu rozruch. Mám pocit, že tihle kluci mě ještě takhle divokého nikdy neviděli, a zřejmě to pomohlo. Nějaké věci jsem roztřískal a kluci pak začali na ledě konečně hrát hokej.

ROMAN ŠIMÍČEK
Datum narození: 4. 11. 1971
Pozice: hlavní trenér A-týmu
Hráčská kariéra: Vítkovice, Hämeenlina, Pittsburgh, Minnesota, Houston, IFK Helsinky, Sparta Praha, Trenčín, Tychy.
Trenérská kariéra: Vítkovice, Košice, Skalice.
Největší úspěchy:
- mistr světa 1999
- bronz na MS 1997
- stříbro v české extralize
- 3krát bronz v české extralize
- 2krát zlato ve finské lize
- bronz v polské lize
- zlato ve slovenské extralize (asistent trenéra)
- nejlepší nahrávač československé extraligy 1991/1992

Elitní útok se v závěru utkání probudil a postaral se o zvrat výsledku. Je povzbuzující, že se to stalo před reprezentační přestávkou?
Jsme rádi, že se v závěru zápasu zase probudil. Asi si nebudeme nic nalhávat, ale od toho tu jsou, aby ty góly dávali nebo připravovali. Pro celý tým je to velká vzpruha a já doufám, že výkon bude po pauze takový jako ve druhé a třetí třetině proti Innsbrucku.

Jak těžké bylo v té sedmizápasové sérii porážek pracovat s tak mladým kádrem, který ještě nemá tolik zkušeností?
Leželo to na všech. Na hráčích i na mně. Po nocích jsem nespal, pořád jsem přemýšlel proč to nejde. Jako kouč se snažím být pořád happy, zkoušíte to po dobrém, po zlém a někdy ze sebe uděláte i herce, abyste ten tým nakopl. Já jen doufám, že si hráči uvědomili, že musíme hrát tak jako v závěru duelu s Innsbruckem, abychom se po zápase mohli sobě podívat do očí a být na výkon hrdí. Sice jsme vyhráli, ale celou pauzu stále přemýšlíme, kde zapracovat. Kluci měli i nějaké volno, aby vypnuli a mysleli na jiné věci než jen na hokej.

V posledních zápasech jste změnili pro začátky utkání jinou, přesněji defenzivnější taktiku. Čím to?
Ano. Čtvrtý zápas za sebou jsme v úvodu zápasu hráli defenzivně. Ustoupili jsme od agresivity hry, protože se nám zdálo, že zbytečně inkasujeme z rychlých protiútoků. Takže to není tak pohledné pro oko diváka, ale my jsme potřebovali nutně body. To se osvědčilo, jsme s tím spokojeni.

Plánujete se vrátit k původní taktice?
Myslím, že se to osvědčilo, ale my bychom se chtěli vrátit k té naší hře, protože s tím jsme do toho šli. Taková je naše filozofie. Jsou potřeba hráči, kteří jsou fyzicky připraveni. To ale není náš problém. Ten největší problém byl v hlavách. Když vám nejde hlava, nejdou vám ruce ani celé tělo.

Při hledaní ideálního prvního útoku jste vyzkoušel po boku Davida Bartoše a Colton Yellow Horna i kapitána Jiřího Berouna. Jaký je názor na jeho výkony?
Jirka Beroun je pro nás stále obrovsky důležitý, ať už jsou to zkušenosti, nebo srdce a bojovnost, kterou do hry vkládá, ale není to už jen o něm. Podobně se vypracovává do jeho pozice i Patrik Novák, který je taky takový Zekon, který neustoupí ani přes zranění. Je potřeba takové hráče v týmu mít, jdou do oslabení, i kdyby měli ten puk chytit do zubů.



O reprezentační pauze se k týmu připojil americký útočník Adam Miller. Už máte vymyšlený plán, kde a s kým bude nastupovat?
Jsme rozhodnutí kam ho zařadíme, ale je otázkou, zda jim to bude klapat, nebo ne. Já věřím, že Adam zapadne bez problémů do kolektivu, a co si budeme nalhávat, hodně se na něj těšíme a budeme na něj spoléhat.