Byl objev květnového mistrovství světa. Zahrál si jako první český hokejista hrající EBEL na světovém šampionátu a zaujal natolik, že jej oslovil Detroit, kde absolvoval i přípravný kemp. „Skvělý zážitek, zjistil jsem, jak funguje NHL. Každému přeji, aby si to vyzkoušel, protože člověk získá motivaci a otevře mu to oči,“ povídá Šulák.

V přípravě vstřelil jednu branku, s klubem podepsal jako nedraftovaný hráč dvouletou nováčkovskou smlouvu a zámořské prostředí si užíval. „Jelikož se v Detroitu postavila nová aréna, tak je zázemí jedno z nejlepších v NHL. Když si člověk k této soutěži čichne, chce v ní zůstat,“ prohlašuje třiadvacetiletý obránce.

Šulák v Lahti
Odehrané zápasy: 7 (průměr 24:34 minut na zápas)
Body: 1 gól a 5 asistencí
Celkem střel: 42
Úspěšnost střelby: 2,4 %
Účast na ledě: – 1
Trestné minuty: 8


To se mu ovšem nepovedlo. Do prvního týmu se neprosadil a proto minimálně do konce sezony zamířil do finského Lahti, s nímž se domluvil ještě dřív, než jej Detroit oslovil. Vedení Rudých křídel se rozhodlo, že pro jeho další rozvoj bude přínosnější hrát v Evropě a reprezentaci. „Trošku mě to zamrzelo, ale rozhodně se nehroutím. Do Finska jsem se těšil a NHL bral jako bonus,“ líčí Šulák.


Vzhledem k absenci hvězd NHL na únorových olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu má Šulák, jako hráč evropského celku, k nominaci výrazně blíž. „Mám velkou motivaci probojovat se na olympijské hry. Je to můj sen. Konkurence je veliká a bude záležet na momentální formě. Musím předvádět dobré výkony v reprezentaci a nejen v klubu,“ naráží odchovanec Havlíčkova Brodu na nedávný turnaj Karjala, který se mu příliš nepovedl.

Na klubové úrovni se mu daří. Za Pelicans po návratu ze zámoří odehrál sedm utkání a zaznamenal šest bodů. V týmovém kanadském bodování je mezi obránci druhý za Mikko Kousou, jenž má o čtyři body víc, ale nastoupil do sedmnácti duelů. „Hrajeme dobrý systém, který mi sedí. Snad mi bude sloužit zdraví a půjde nám to tak, abychom udělali co nejlepší výsledek,“ přeje si Šulák.
Jako obránce, který rád podporuje útok, neměl ani problém si zvyknout na jednu z nejdefenzivnějších soutěží v Evropě. „Přijde mi, že zrovna Lahti praktikuje ještě útočnější systém, než který byl ve Znojmě. Rozhodně jsem nepřišel do mužstva, které hraje nějakého zanďoura,“ vysvětluje urostlý bek.


Ve Finsku se mu líbí, ale na cestování ještě moc času neměl. „Kousek od nás se nacházejí Helsinky, takže až bude volno, pojedeme se s rodinou do hlavního města podívat,“ říká Šulák.


Finštině ale zatím příliš nevládne. „Je to hrozně těžký jazyk. Aby se ho člověk naučil, musel by tu strávit minimálně pět let. Rozumím jen pár slov, spíš se učím angličtinu, což mi taky moc nejde,“ směje se Šulák.


Jeho syna však v Lahti trápí větší zima. „Je tady i tma a občas hodně prší. Zima mi tolik nevadí, ale hůř si zvyká malý syn. V České republice je zvyklý chodit v tričku, ve Finsku se musí víc oblékat,“ dodává.