Jak byste porovnal zázemí v Innsbrucku a ve Znojmě?
Je tam menší kabina, ve Znojmě je nová a větší. Tam je to skromnější. Zase v Innsbrucku jsou hráči více u sebe, což mě ve Znojmě chybělo. Museli jsme po sobě kolikrát i křičet. Služby jsou špičkové, dennodenně k nám chodí fyzioterapeuti.

Loni jste za Innsbruck vstřelil pět gólů, připsal jste si dvaadvacet asistencí. Čekal jste, že toho nastřílíte více?
Čekal jsem od sebe více, ale v posledním přátelském utkání jsem si zlomil palec na noze, takže začátek sezony jsem hrál se zraněním, což bylo pro mě těžší. Co se týče vytížení, kouč mi dával dost prostoru na ledě. Na konci sezony jsme měli problémy s nedostatkem útočníků, takže jsem hrál i v ofenzivě. Byl jsem nadmíru spokojený. Šel jsem tam s tím, abychom se dostali do play-off, což se nám bohužel nepodařilo. Patnáct zápasů jsme hráli na dvě lajny s mladými hráči. Nezažil jsem sezonu, kde by bylo tolik zraněných.

V prvním utkání loňské sezony proti Znojmu jste dal svůj premiérový gól v dresu Innsbrucku. Co jste cítil, když se to stalo?
Kdo mě zná, tak ví, že každý zápas hraji naplno. Chodily mi i SMS, že jsem se radoval po gólu a jestli jsem zapomněl, že mě Orli vychovali. První gól přišel proti Znojmu, tak nevím, proč bych se neměl radovat. Teď jsem hráčem Innsbrucku a musím odvádět svou práci na sto procent. Jelikož hraji v obraně, tak branek nedávám tolik a jednoduše jsem se začal radovat. Vůbec jsem nepřemýšlel nad tím, jestli to bylo proti Znojmu nebo ne.

Když jste měl před zápasem či po něm, stále jste byl hráči Orlů kamarádem?
Jeden konflikt se stal na ledě, když jsem se chytl s nejmenovaným znojemským hráčem. Opět mi dorazila zpráva, že jsem se choval neférově. Přišlo mi to nemístné. S hráči, s nimiž jsem ve Znojmě prožil pár roků, jsem stále kamarád. Aleš Sova bydlel v mém domě, takže jsem na Znojmo nezapomněl. Ovšem na ledě jsme soupeři a po zápase nemám problém zajít s bývalými spoluhráči na pivo.

Do play-off EBEL jste se nedostal. Zůstal jste i potom v Rakousku?
Můj syn dostal snowboard, chtěli jsme s manželkou, aby se na něm naučil, zůstat a užívat si to. Prostředí je tam parádní. Plánovali jsme odjíždět během dubna. Bohužel situace, která nastala s koronavirem, nám neumožnila zůstat. Ihned jsme se sbalili a jeli domů. V Innsbrucku jsme bydleli v bytě a i kvůli dětem bylo lepší se vrátit, vydržet čtrnáct dní v karanténě a být doma v baráku.

Jak vaše karanténa probíhala? Cvičil jste doma?
Doma jsem pracoval na baráku. Dělám posilovací cviky a udržuji se, aby tělo nezakrnělo.

Na sociálních sítích se začaly objevovat v souvislosti s tím, že lidé mají být doma, různé výzvy. Sportovci třeba cvičili s toaletními papíry.
To mě minulo. Neměl jsem nějaké výzvy, abych kopal do toaleťáků. Jsem rád, že jsem tyto věci nemusel vykonávat.

Máte do budoucna jasno, jestli zůstanete v Innsbrucku?

Podepsal jsem tam smlouvu na dva roky. Letní přípravu budu mít individuální a v srpnu se tam vrátím.

Myslíte, že současná opatření v dohledné době povolí?
Pokud to takto bude měsíc, tak to začne polevovat a různé obchody otevřou. Podle mých informací z Rakouska tam po Velikonocích mají otevírat hobby markety a koncem měsíce i restaurace, takže si myslím, že sezona normálně začne.

U našich jižních sousedů jste působil rok. Zvykl jste si na rakouskou mentalitu?
My v pohraničí na Rakušany pořád nadáváme, ale v Tyrolsku jsou lidé zcela opační. Jsou vstřícní, milí, zdraví vás, nikdo se na vás nedívá přes prsty. I majitel klubu a ostatní nás v případě prohry povzbuzovali, nikdo nezvyšoval hlas. Hokejem se tam baví. To stejné v kabině. Trenér zakřičí, když se mu něco nelíbí a snaží se vše vysvětlit. Za celý rok jsem tam nezažil extrémní stres. Mile mě to překvapilo.

Jací jsou rakouští fanoušci? Je jejich základna menší než ve Znojmě?
Znojemští fanoušci mají větší základnu. Jde to vidět i na návštěvnosti. Když se Orlům daří, chodí na hokej tři a půl tisíce lidí. V Innsbrucku dojde méně lidí, jelikož i aréna je menší. Když se nám dobře vede, přijdou dvě tisícovky diváků. Hokej není jejich národní sport, jak u nás. Rakušané mají lyžování. Je to podmíněné i tím, že vstupenka na utkání stojí sedmnáct eur, což je velký rozdíl, když ve Znojmě stojí lístek sto padesát korun.