Zatímco Miloslav Hořava se později do Znojma vrátil, Milan Skrbek našel nové angažmá. Nejprve v druholigovém Kolíně, kde rok působil jako trenér A-týmu, potom dostal nabídku koučovat liberecké juniory. Neváhal a kývl na ni. Nelituje toho, ale uznává, že funkce hlavního trenéra má svá úskalí.

Perličkou u tohoto trenéra je skutečnost, že má dva syny, kteří se jmenují Milan. Oba.

Milane, jak se vám momentálně daří?
Tak pokud myslíte jako trenérovi, tak už jsem zažil lepší chvilky.

Jak to myslíte?
Letošní start juniorské extraligy se nám nepovedl. Vloni jsme v osmi úvodních zápasech měli osm vítězství a byli jsme v naprosté pohodě. Letos se nám začátek soutěže absolutně nepovedl. Proto jsem hrozně rád, že jsme dneska dokázali tak vysoko porazit Znojmo a získat tři body. Nutně jsme to už potřebovali.

Nasázeli jste Znojmu sedm branek…
Podle mě je výsledek spravedlivý. Naši kluci hráli velmi dobře, Znojmo nám prostě nestačilo. Byli jsme lepší.

V osobním životě jste také spokojený?
Víceméně ano, ale znáte to, nějaké problémy se vždycky najdou. Nicméně v Liberci se mi líbí, mám to blízko domů do Smržovky, kde žije moje maminka, a trenérské podmínky jsou také velmi dobré. I když mi v Liberci chybí ta atmosféra, kterou mělo Znojmo.

Myslíte přátelská?
To ani tolik ne, nepřátelská atmosféra v Liberci rozhodně nepanuje. Ale není to tam takové rodinné prostředí jako máte tady. Liberec je velkoměsto a Liberečtí tygři velkoklub, každý si tam jde za svým. Všichni jsou profesionálové a na nějaké přílišné kamarádství tam nikdo není.

Sledujete ještě výsledky Orlů?
Samozřejmě. Sleduju celou extraligu, Znojmo zvlášť, vždyť jsem tu dva roky působil.

Vzpomínáte na Znojmo často?
Ano, velmi často. Mám tu ještě stále spoustu dobrých přátel. Jsem moc rád, že mě sem tenkrát Miloš Hořava jako asistenta vzal. Na působení tady se nezapomíná. Znojmo pro mě je a vždycky bude srdeční záležitost.