Vězeň, nebo spíše jeho rodina, musí počítat s tím, že v případě úspěchu žádosti za vydání zaplatí. Jestliže je eskortován z Evropy, činí podle ministerstva spravedlnosti částka 65 tisíc korun. Pokud z ostatních zemí, musí uhradit 150 tisíc korun za náklady řízení.

Podle informací od policie, ministerstev zahraničí, vnitra a spravedlnosti je nyní v cizině za mřížemi zhruba 1500 českých občanů. Přesný údaj je ale velmi proměnlivý.

Nejvíce českých občanů je ve vězeních Velké Británie, Rakouska a Německa. V převážné většině pykají za drobné krádeže, vloupání, řízení bez oprávnění či pod vlivem návykových látek. Výjimečné nejsou ani drogové delikty související především s pašováním a výrobou návykových látek.

Cizinců je za mřížemi českých věznic zhruba stejně jako Čechů za katrem v zahraničí, rovněž kolem 1500. Podle vězeňské služby je tento počet dlouhodobě stabilní a neprojevuje se na něm zatím ani válka na Ukrajině a s ní spojená migrace.

V Česku sedělo letos v červnu dohromady 19 764 trestanců, dalších 1573 lidí čekalo na soud ve vazbách. Na 100 tisíc obyvatel tak připadá 180 vězňů, což je podle statistik čtvrtý nejhorší výsledek v rámci Evropské unie. Na jednoho trestance stát vynakládá denně 1900 korun. Věznění lidé stojí daňové poplatníky v souhrnu zhruba 13,5 miliardy korun ročně.

Státy mezi sebou počty vydávaných nesdílejí

Odlišnou kapitolou je vydávání českých občanů k trestnímu stíhání do ciziny a také opačným směrem, cizinců k soudům do České republiky. V tom naprosto přesné či spolehlivé statistiky zřejmě neexistují.

„V současnosti nelze zjistit, jaké jsou mezi státy přesné počty vydávaných lidí. V mezinárodním měřítku informace o počtech extradic mezi sebou státy nesdílejí a nelze tak provést nějaká přesná srovnání,“ vysvětlil pro Příběhy zla Jiřího Nováčka mluvčí policejního prezídia David Schön.

Podle něj úřady k trestnímu stíhání vydávají nejvíce lidí z blízké ciziny a Evropy. „Nejčastěji předáváme osoby do sousedních států a stejně tak nejvíce lidí je předáváno ze sousedních státu do Česka,“ dodal mluvčí Schön.

Česko má dohody s 23 státy

Česká republika má uzavřeny dvoustranné takzvané readmisní dohody (smlouvy o vzájemném vydávání lidí k trestnímu stíhání, pozn. red.) se 16 státy: Arménií, Bulharskem, Chorvatskem, Kanadou, Kosovem, Maďarskem, Moldávií, Německem, Polskem, Rakouskem, Rumunskem, Slovenskem, Slovinskem, Švýcarskem, Vietnamem a Kazachstánem.

Mimo těchto bilaterálních smluv jsou pro Česko závazné rovněž readmisní dohody sjednané Evropskou unií. Jde o 17 států: Albánii, Arménii, Ázerbájdžán, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Gruzii, Hong Kong, Kapverdy, Macao, Makedonii, Moldávii, Pákistán, Rusko, Srbsko, Srí Lanku, Turecko, a Ukrajinu.

K některým z těchto dohod si podle ministerstva vnitra sjednalo Česko navíc dvoustranné prováděcí protokoly, které upravují technické podrobnosti týkající se procedury vzájemného vydávání občanů.

Otázky a odpovědi k vydávání vězňů:


Kdy může odsouzený žádat o vydání do Česka?
V okamžiku, kdy je rozhodnutí soudu konečné a pravomocné.

Jaké jsou nutné podmínky pro předání k výkonu trestu do České republiky?
Zásadní je uznání cizozemského rozhodnutí o trestu českým soudem.

K čemu soudy přihlížejí?
Zda je odsouzený občanem České republiky. Pokud byl potrestán v rámci Evropské unie, příslušné soudy zkoumají, jestli je převzetí trestu vhodné a účelné z hlediska začlenění do společnosti. Výhodou je, pokud má odsouzený v Česku rodinu a trvalý pobyt, případně práci, tedy sociální a jiné vazby.

Podmínkou je, aby žadateli zbývalo vykonat ještě nejméně šest měsíců vězení a trestný čin, za který byl pachatel odsouzen v cizině, musí být i trestným činem podle českého právního řádu.

Kam se žádosti podávají?
Žádá-li odsouzený o předání ze státu EU, obrací se přímo na soud, který vynesl rozsudek. V tomto případě celé řízení probíhá bez účasti ministerstva spravedlnosti.

Pokud vykonává trest mimo Evropskou unii, obrací se na mezinárodní trestní odbor ministerstva spravedlnosti, popřípadě na příslušné české velvyslanectví či konzulát v daném státě. O předání lze zpravidla požádat i prostřednictvím místní věznice, která žádost příslušnému orgánu postoupí k vyřízení.

Co musí žádost o vydání obsahovat?
Žádost musí být písemná, její podání je bezplatné. Obsahuje jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresu bydliště v České republice, informace o odsuzujícím rozsudku, o soudu, který trest uložil, datum a číslo rozsudku, informace o trestné činnosti, za kterou byl pachatel odsouzen. Přiloženy musejí být i informace o místě a datu výkonu vazby a průběhu výkonu trestu. Lhůta pro vyřízení žádosti není stanovena. Soudy se nicméně snaží obvykle rozhodnout do 90 dnů od doručení žádosti.

Co se stane po podání žádosti?
Žádá-li odsouzený o předání ze státu EU, věc řeší soudy obou států bez účasti ministerstva spravedlnosti. Soud v zahraničí posoudí, jestli je předání možné, a podklady následně zašle příslušnému krajskému soudu v Česku. Ten rozhodne o případném uznání trestu a jeho výkonu v ČR.

Žádá-li pachatel o předání ze státu mimo EU, ministerstvo spravedlnosti požádá cizí stát o zaslání nezbytných podkladů. Na jejich základě podá návrh na uznání cizozemského odsuzujícího rozsudku příslušnému krajskému soudu. Ten rozhodne o případném uznání trestu a jeho výkonu v Česku. Konečný souhlas vydává ministerstvo spravedlnosti.

Jak proběhne předání?
Jde-li o předání v rámci Evropské unie a Česko má s tímto státem společnou hranici, transport zajišťuje vysílající strana. Na hranicích odsouzeného přebírá česká vězeňská služba. Převoz z ostatních států EU se děje letecky, vězeňská služba přebírá odsouzeného na letišti.

Jestliže se jedná o předání ze země mimo EU, přebírá Vězeňská služba České republiky odsouzeného v cizině a doprovází jej na cestě do republiky.

Platí se za předání?
Jde-li o předání ze země EU, náklady na převoz hradí vysílající stát, odsouzený však vždy zaplatí náklady spojené s řízením o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí. Částky jsou pevně stanoveny takto: 65 tisíc korun jestliže je odsouzený předáván ze státu v Evropě, 150 tisíc ve všech dalších případech.

Příběhy zla Jiřího Nováčka

Nový seriál Deníku Příběhy zla Jiřího Nováčka přináší dokumentární rekonstrukce největších kriminálních případů České republiky. Čtenářům a posluchačům se v něm pokusíme objasnit fungování české kriminalistiky a justice. Rozebereme podrobně reálné dopady zločinů na každého z nás a řekneme si, jaké jsou pozice a role pachatelů, jejich obětí, policistů, žalobců, advokátů, soudců i uvězněných. Jisté jsou přitom jen dvě věci: páchat zlo se nevyplácí a dokonalý zločin neexistuje.

1. série - Muž, který nenáviděl ženy

Odškodňování obětí trestných činů

2. série - Američan Kevin Dahlgren, který vraždil v Brně

Vydávání vězňů ze zahraničí