Zato rodičům v hledišti při vyslovení jména herečky určitě vyvstane na mysl úspěšný hudební film Discopříběh.

Jste známá hlavně díky dvoudílnému Discopříběhu. Tam jste ztvárnila jednu z hlavních rolí – kadeřnici Jitku, manželku nejmladšího Rudolfa Hrušínského. Jak na Discopříběh vzpomínáte?

Na práci při obou dílech Discopříběhu vzpomínám hodně a ráda, protože to pro mne byly moje filmové začátky. Já před tím dělala jenom televizní věci a vždycky jenom malé role. Hlavně v pohádkách pro děti.

A co tak Discopříběh III. Připravuje se?

Já bych byla moc ráda, kdyby se trojka Dicopříběhu točila. Mluvilo se o tom. Ale protože autor scénáře Eduard Pergner zemřel, tak není, kdo by třetí díl napsal. Opravdu bych ale byla moc ráda, kdyby se Discopříběh III dělal. To by se ale musela najít alespoň synopse nebo náčrty dalšího dílu, z něhož by se pokračování příběhu dalo rozvíjet.

Kromě Discopříběhu jste jiné filmy netočila?

Ale ano, i když jich nebylo mnoho. Všechny točil stejný režisér jako Discopříběh, Jaroslav Soukup. Pod jeho režijním vedením jsem hrála i ve třetím pokračování Byl jednou jeden polda a ve filmuJak ukrást Dagmaru. S Jaroslavem Soukupem je spolupráce dobrá a já si ji cením. Zvlášť, když filmově pracuji zatím jenom s ním.

Tento týden hrajete ve Znojmě pro děti. Je to vaše jediná divadelní role?

Jsem věrná divadlu pro děti, což je moje hlavní scéna. Kromě Liduščina divadla ale hostuji ještě v pražském divadle Broadway. Tam hraji v muzikálu Jak se lítá vzhůru, který je o čtyřicetileté úspěšné éře skupiny Olympic.

Město Znojmo znáte? Měla jste čas si ho projít?

Znojmo jsem si prošla jen zběžně, ale ráda. Když přijedu do nějakého města a mám čas, tak se snažím objevit nové věci, podívat se po památkách. Památky mám moc ráda, ale ty jsou ještě zavřené, protože není sezóna. Jinak mám ráda záhadné věci, tak mě bude zajímat podzemí a rotunda. Když budou zavřené, budu mít smůlu a nechám si to na jindy.

Na setkání s místními dětmi jste ale štěstí měla. Jaké v divadle jsou? Umí se chovat?

Tady jsou děti strašně hodné, vnímavé a dávají pozor. Jsou i hodně moc chápavé, protože všechno bezvadně cítí a na všechny fóry reagují, jak se má. To se mi na vašich dětech hodně líbí.

Co by jste vzkázala čtenářům Znojemského deníku?

Moc je všechny zdravím a budu se snažit, abych se do Znojma znovu dostala a viděla to, co teď nestihnu. Už se sem těším, a doufám, že snad někdy v budoucnu budu hrát i dospělým divákům při večerním představení.