VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kacetl: Chystáme úplné dějiny Znojma

Znojmo /ROZHOVOR/ - Třísvazkové dějiny Znojma od pravěku po současnost hodlá připravit do pěti let tým historiků. Ti založili společnost, která se uchází opodporu města na projektu, který má stát přes pět milionů korun. Důvody pro vydání publikace a její přípravy vdnešním rozhovoru popisuje člen týmu, historik Jihomoravského muzea ve Znojmě Jiří Kacetl.

18.9.2009 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografieFoto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Co chcete městu a posléze čtenářům nabídnout?

Jedná se o komplexní moderní zpracování dějin Znojma od pravěku po nejposlednější dobu, zřejmě po rok 2006. Od dob německy psaných knih Antona Vrbky vydaných do poloviny dvacátých let dvacátého století nic takového nikdo nezpracoval. Pokoušel se o to docent Havlík, ovšem vzal na sebe příliš velké břemeno, protože jde o příliš obsáhlou látku na to, aby ji mohl zpracovat jednotlivec. Je to úkol vyžadující práci autorského kolektivu.

V posledních deseti letech si nechávají velká česká a moravská města své dějiny nově a odborně zpracovat právě autorskými kolektivy složenými z odborníků z universit. Jeden takový tým nyní pracuje na dějinách Brna, Jihlava už je má hotové a našli bychom i další příklady. Není to žádná výjimka.

Kdo bude historii města zkoumat a zpracovávat?

Publikaci chystá občanské sdružení Společnost pro výzkum dějin Znojma. Jejím předsedou je Martin Markl, autor velké publikace o Jaroslavicích. Odborně se zabývá novověkem a Znojmo ho velmi zajímá. Dalšími členy jsou převážně historikové z Brna, kteří mají k jihomoravské historii nejblíže a mají o ní největší rozhled, včetně přesahu do Rakouska.

Kdy se mohou autoři pustit do bádání?

Autoři se mohou pustit do práce, až bude hotová a potvrzená smlouva mezi městem a sdružením, která jim dá záruku financování. Pak se mohou domluvit se svým zaměstnavatelem a práci na své kapitole zařadit do svých výzkumných úkolů, které zpracovávají.

Předpokládám, že pokud během podzimu smlouvu dojednáme, mohlo by se jí zabývat prosincové zastupitelstvo. Pokud ji odsouhlasí, tak se autoři začnou bádat příští rok. První díl by pak mohl vyjít v roce 2014, patrně by to byly moderní dějiny Znojma.

Nicméně tento týden záměr podporu na znojemském zastupitelstvu nenašel. Co budete dělat teď?

Na zastupitelstvu bylo dvacet lidí, proto nám chyběly hlasy. Sám jsem se musel zdržet, protože jsem v projektu autorsky zapojen. Z výsledku nejsem zklamán. Pověřit odbor školství jednáním se sdružením o podmínkách smlouvy může i rada. Zastupitelstvo dostane k posouzení a rozhodnutí návrh smlouvy, včetně přesných čísel co bude kolik stát, která nyní chyběla komunistům. Z jejich strany to byl účelový argument, protože nemohli říct, že se jim nezamlouvá, že se bude zkoumat historie po roce 1945.

Jak zajistíte, aby jednotlivé kapitoly nebyly zpracované tendenčně?

Autoři budou zasílat hotové části svých prací vědecké radě a ta nevyplatí honorář, dokud jeho práci důkladně neposoudí a nedovede do konečné podoby. Členy vědecké rady jsou odborníci z Prahy, Olomouce či Brna i zástupce města Znojma, s tak širokým spektrem názorů, že nehrozí, že připustili osobní, subjektivní soudy autora. Cílem je zpracovat vědeckou či populárně naučnou publikaci s vědeckým akcentem, která popíše historii, jak se stala. Všechny komentáře pak budou patřit do diskuse, kterou publikace může vyvolat.

Jaká bude vaše role v projektu?

Budu se na tom podílet oficiálně pod hlavičkou Jihomoravského muzea, které se na projektu bude podílet jako instituce a já dodám kapitolu od roku 1919, kterou zpracuji s Marklem a sám pak zpracuji období od roku 1945. To je údobí dosud na Znojemsku badatelsky nezpracované, proto mě čeká studium archivních materiálů nejen ve Znojmě či Brně, ale třeba i archivů ministerstva vnitra. Osobně mám ambici zpracovat vývoj do roku 1989. Úplně poslední, spíše popisnou, kapitolu o nejnovějším vývoji pak podle dohody našeho autorského týmu zpracuje někdo z mimoznojemských historiků, který se na věci bude dívat zvenčí.

Kdy plánujete knihu vydat?

Celková vize je vydat tři díly s tím, že první bude pojednávat o pravěku a středověku, druhý o novověku od roku 1526 do konce první světové války a třetí, Znojmo moderní, dobu po roce 1918. Autorský kolektiv bude tvořit patnáct historiků. Projekt má i desetičlennou vědeckou radu v níž bude jako generální partner zastoupeno i město Znojmo. Odhadovaný rozsah je dva tisíce normostran. Projekt je rozplánován do roku 2015.

Autor: Martin Moštěk

18.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Pohřešovanou ženu z Kyjovska podle policie zavraždil manžel

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí v Praze.
16

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

Černá kuchyně v pivovaru. Znojmo získá muzeum vaření

Znojmo – Za historií vaření a stolování budou brzy chodit návštěvníci do areálu znojemského pivovaru. Má tam totiž vzniknou muzeum gastronomie. O koupi expozic, které byly několik let k vidění v centru Prahy rozhodli znojemští zastupitelé.

Uvařili Idiota či tekutý perník. Sládci připravili vánoční pivní speciály

Jižní Morava – Jedenáctka, dvanáctka, třináctka? V břeclavském minipivovaru Frankies připravili pro milovníky piva před Vánocemi dokonce dvacetistupňový speciál. Majitelé pivovarů na jihu Moravy sází na méně tradiční piva. Některé druhy už jsou téměř vyprodané.

Vracení dárků? Důležité je nenechat se prodejcem zastrašit, radí spotřebitelům

Brno /ROZHOVOR/ – Když radost pod stromečkem vystřídá zklamání z nevhodného dárku, vrací se lidé do obchodů. Chtějí zboží vyměnit, nebo reklamovat. Předčasné obavy z jednání s obchodníky podle Gerty Mazalové mít nemusí. „Reklamovat se dá všechno. Nejčastěji jsou to sice nefunkční či rozbité hračky, elektronika nebo oblečení, reklamovat lze ale i služby, třeba kadeřnické, nebo pohřeb. Spotřebitelé často mají nárok na vrácení peněz, usoudí ale, že jim to nestojí za námahu,“ říká předsedkyně Sdružení ochrany spotřebitelů, které sídlí v Brně.

Sbírá betlémy. Libor Pištělka jich má nejspíš nejvíc na světě

Švábenice /CO SOUSED, TO SBĚRATEL/ - Betlémy mu učarovaly už jako malému, velmi si přál jeden vlastnit. Tehdy ho však nebylo možné sehnat, a tak se sen jednasedmdesátiletého Libora Pištělky ze Švábenic na Vyškovsku splnil až v roce 1957. Bylo mu jedenáct a dostal národopisný betlém malířky Marie Fischerové-Kvěchové. To ještě netušil, že o šedesát let později bude jeho sbírka čítat 1540 rozmanitých betlémů. „Přitom do roku 1990 jsem jich měl jen patnáct,“ vzpomínal Pištělka, o němž pojednává další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to sběratel.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT