Krumlovští i turisté tak uvidí obrazy, které zdobily ještě donedávna jižní křídlo a barokní kapli na hradě Špilberk. Franzova výstava by se měla stát hlavním tahákem pro nadcházející turistickou sezonu.

„Letos hodláme do města přitáhnout deset tisíc návštěvníků. Pan Franz je natolik výrazná osobnost, že by jeho díla mohla turisty přilákat. Těsně před odvozem Epopeje zavítalo na zámek sedmnáct tisíc lidí. Výstava s názvem Otevřeno, která prezentovala současné moderní umění a měla za úkol také upozornit na neutěšený stav zámku a nutnost jeho oprav, přilákala dva tisíce lidí," přiblížil ředitel moravskokrumlovského kulturního střediska Bořivoj Švéda.

Jak doplnil, za jeho působení na kulturním středisku nebyla ve městě výstava podobné osobnosti. „Neuvědomuji si, že by tomu tak bylo někdy dříve. Navíc, pan Franz je příjemný člověk, který nemá hvězdné manýry, a spolupráce s ním je naprosto bezproblémová," dodal Švéda s tím, že celkem návštěvníci budou moci obdivovat dvaadvacet obrazů.

Umělec zatím rozhodl, jak budou obrazy v Rytířském sále rozmístěné, kapli ozdobí pouze jeden ústřední obraz.

„Nakonec jsem ty obrazy namaloval malé," smál se Franz poté, kdy si prohlížel rozlehlý Rytířský sál a rozhodoval se o tom, jak prostor využít co nejlépe.

Otcem myšlenky na vystavení Franzových pláten je dle slov starosty Krumlova Tomáše Třetiny dirigent Roman Válek, který Krumlov dobře zná a podílí se zde na spolupořádání festivalu Hudba pro Slovanskou epopej.

Franze jako malíře a zejména hudebního skladatele zná dirigent Válek velmi dlouho.

„Podílel jsem se s ním mimo jiné na scénické hudbě pro pražské národní divadlo. Naše spolupráce je opravdu letitá. Znám i jeho výtvarné aktivity a zhlédl jsem Dílnu velkých pláten, která byla k vidění ve Valticích," poznamenal již dříve Válek s tím, že by tak výrazná osobnost kulturního a politického života mohla zámku pomoci.

Jak uvedl samotný Franz, právě z Valtic si chtěl vyzvednout obraz nazvaný Madona nesená mravenci. „Plánoval jsem jej umístit do kaple krumlovského zámku, svou tematikou by se tam výborně hodil. Šlo o jediný obraz z Valtic, který jsem chtěl použít pro krumlovskou výstavu," uvedl Vladimír Franz.

Nejen jeho obrazy, ale i díla ostatních umělců někdo ve Valticích bohužel zničil. Skutečnost vyšla najevo právě při vyzvedávání obrazu Madony.

Spolupráci s umělcem Franzova formátu vítá i starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina. „Jsem hrdý na to, že se nám podařilo navázat spolupráci s malířem středoevropského významu, hudebníkem a filozofem. Výstava bude pro region velmi významná. Odvozem Epopeje na podzim roku 2011 skončila jedna etapa v životě zámku a věřím, že tato výstava by mohla nastartovat novou etapu," doufal starosta.

Nedávno zrekonstruované prostory východního křídla navazující na Rytířský sál zámku budou patřit fotografické výstavě. Snímky mapující minulost a současnost své tvorby zde předvedou Jiří Sláma a jeho syn Jiří Salik Sláma. „Přední moravští fotografové předvedou snímky, ve kterých se soustředí na sílu okamžiku," doplnil Třetina.

Po mnoha letech získá své výstavní prostory na zámku také moravskokrumlovské muzeum. Lidé zde budou moci obdivovat alespoň malý zlomek z rozsáhlých muzejních sbírek.

„Muzeum připravuje na zámku vystavit průřez dějinami Moravského Krumlova od doby kamenné po nedávnou historii. Rozsahem výstava nebude, vzhledem ke kapacitě vyhrazeného prostoru, velká," přiblížil muzejní pracovník Martin Kuča.

Muzeum kdysi své exponáty vystavovalo v Knížecím domě v místech, kde se nyní nachází pekárna Ivanka. „Moravskokrumlovské muzeum disponuje zhruba šedesáti tisíci sbírkovými předměty, které se nyní nachází v zámecké konírně, v depozitáři na půdě Knížecího domu, ale také v budově knihovny," vysvětlil ředitel kulturního střediska Švéda.

Své místo zde najde výstava věnovaná Lichtenštejnům, která je ještě do konce března k vidění v galerii Knížecího domu. „Část předmětů, které máme zapůjčené, musíme vrátit tak, aby byly na svých místech před začátkem sezony. Výstavu ale doplní o další zajímavosti členové spolku Po stopách Lichtenštejnů," doplnil Švéda.

Členové rodu Lichtenštejnů za téměř třistaleté působení na krumlovském zámku zanechali ve městě nesmazatelnou historickou stopu, ať jde o přestavbu a modernizaci zámku, výstavbu rodové hrobky nebo zbudování kaple sv. Floriána, jednu z dominant města.