V nabitém programu si oba sourozenci našli chvilku na rozhovor pro Znojemský deník Rovnost.

Jaký máte vztah ke klasické hudbě?
JL: Velmi kladný. Je to to nejdokonalejší, co člověk v hudbě stvořil. V autě mám například desítku cédéček, převážně s českými autory.
LZL: Naši nás k hudbě vedli a také já mám kladný vztah ke klasice. V autě, jako bratr, ji sice neposlouchám, ale doma si ráda pustím klavírní sonáty. Nejraději mám Dvořáka a Handela, což je taková moje srdeční záležitost.

Co vám festival přináší?
JL: Šedivé vlasy z těch starostí, obrovské nervy a obrovskou radost, že Znojmo jde vidět a že dělám něco zajímavého pro lidi.
LZL: Pro mne je to velký stres, ale na druhou stranu obrovský náboj. Motivuje mě, jak se lidé kolem při organizaci spojí.

Mluvíte v soukromí o festivalu?
JL: Musím říct, že je to v rodině stále. Nejsme schopni o něm nemluvit. Lenka žije v Brně, ale jsme v neustálém kontaktu a festival nás spojuje. Utužujeme tím ještě více i tak nádherný vztah.
LZL: Musím potvrdit, že když se sejdeme, přijde na hudbu vždy řeč. Festival nás doslova pohltil.
Oba sourozenci se shodují v tom, že festival jim přináší obrovské uspokojení. Hudba dává lidem radost a město znovu žije.

Organizaci hudebního festivalu vážné hudby Lenka Zouhar Ludvíková zcela propadla.
Organizaci hudebního festivalu vážné hudby Lenka Zouhar Ludvíková zcela propadla
Foto: DENÍK/Darina Rubešová