Když se ke konci patnáctého století ocitly Mikulovice v majetku premonstrátů, rozhodli se církevní představitelé zřídit v obci hospodářský dvůr. Kromě tohoto areálu si však kanovníci přímo naproti dvoru vystavěli také svůj klášter s přízemním arkádovým nádvořím, který patřil k jejich želivskému majetku.

Poté, co byl v první třetině sedmnáctého století veškerý majetek želivského kláštera premonstrátů převeden do majetku jejich kláštera na Strahově, rozhodli se noví majitelé k přestavbám.

U hospodářského dvora přestavěli na zámek tehdejší obydlí pro šafáře a čeleď, a objekt protilehlého kláštera za potokem přeměnili na svou letní rezidenci. Protože se ale letní sídlo strahovského opata stalo na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století místem jeho trvalého pobytu, je z obyčejné rezidence druhý mikulovický zámek.

Poslední změny účelu se zámek Mikulovice 2 dočkal s josefínskými reformami na konci osmnáctého století. Zrušením církevních řádů se stal obyčejnou farou a od té doby slouží zámek výhradě pro potřeby a účely místního farního úřadu.

V současnosti má zámek Mikulovice 2 podobu jednopatrové podélně zastavěné budovy s hlavním křídlem do ulice.

Přestože není budova fary veřejně přístupnou turistickou památkou, stojí za zmínku hned několik zajímavých stavebních prvků. V křídle do ulice je dodnes jasně patrný asymetricky řešený portál s rozeklaným štítem, kde byl původní vchod do bývalého kláštera.

Drobnými skulpturami jsou ozdobeny boční strany vjezdu do areálu. Na zděných pilířích jsou znázorněny symboly naší státnosti, na jedné straně moravská orlice a na druhé český lev.

Jak šel čas

Konec 15. století - Mikulovice jsou majetkem církevního řádu premonstrátů, kteří se rozhodli zřídit v obci hospodářský dvůr. Kromě tohoto areálu si však kanovníci přímo naproti dvoru vystavěli také svůj klášter s přízemním arkádovým nádvořím.

1. třetina 17. století - veškerý majetek želivského kláštera premonstrátů je převeden do majetku jejich kláštera na Strahově. Noví majitelé se rozhodli všechen majetek stavebně upravit. U hospodářského dvora přestavěli na zámek tehdejší obydlí pro šafáře a čeleď a objekt protilehlého kláštera za potokem přeměnili na svou letní rezidenci.

Přelom 17. a 18. století – letní sídlo strahovského opata je místem jeho trvalého pobytu, a proto se z obyčejné rezidence stává druhý mikulovický zámek.

Konec 18. století - zámek Mikulovice 2 se s josefínskými reformami mění na obyčejnou faru.

19. – konec 20. století – označení „Mikulovice - zámek 2“ mizí a nemovitost v centru obce je vždy uváděna jen jako areál farního úřadu, který jako své obydlí a kanceláře užívá zdejší církevní hodnostář.

Přelom 20. a 21. století - výzkumy odborníků a historiků potvrdily, že fara bývala zámkem.

Počátek 21. století – zámek je stále farou s několika zajímavými stavebními prvky. Budova znovu označovaná jako druhý zámek není veřejně přístupnou památkou a slouží výhradě pro potřeby a účely místního farního úřadu.