Do tapiserie impozantních rozměrů (520 centimetrů na šířku a 350 centimetrů na výšku) výjev vetkal neznámý tvůrce z autorského okruhu Jodoca de Vos (1661-1734). „Dílo zachycuje hostinu antických bohů a muzicírujícího Apollóna v doprovodu múz v krajině. Celý výjev je rámován tkanou zlatavou bordurou z listového ornamentu s pravidelně rozmístěnými trsy barevných květů. Do Moravského zemského muzea se dostala už před několika lety za minulého vedení instituce, dlouho však ležela v depozitáři,“ doplnila Javorová.

Nyní padlo rozhodnutí, že bude vystavena v Jevišovicích v expozici klávesových hudebních nástrojů. „Doplní elegantní charakter jak sálu, tak více než čtyř desítek nástrojů od nejstarších varhan až po klavíry 20. století,“ řekla vedoucí Výstavního oddělení zemského muzea Radmila Jarešová.

Před vystavením se tapisérii čtvrt roku věnovali restaurátoři z Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí, kde se na tento typ uměleckých prací zaměřují od roku 1946. Přestože Hostina bohů je celkově v poměrně dobrém stavu, nejzávažnější poškození odhalili restaurátoři na modrém bordurovém lemu, po jehož celém obvodu se nacházejí v krátkých intervalech díry. Ty vznikly pravděpodobně nešetrným sejmutím tapiserie, zavěšené v minulosti zřejmě na nějaké podkladové liště. „Hlavičky hřebíků necitlivým stržením protrhaly borduru,“ popsal restaurátor a akademický malíř Jan Timotej Strýček.

Podle něj je Hostina bohů unikátním dílem především svým zpracováním. Tkanina má vysokou hustotu, takzvaná dostava má sedm nití na centimetr. „To umožnilo tvůrcům neuvěřitelně detailní práci. Takže i když jsou na výjevu zachyceny postavy s poměrně malými tvářemi, jejich výrazy jsou doslova psychologicky propracované,“ upozornil zkušený restaurátor.

Výjimečná je Hostina bohů i tím, že si udržela svou barevnost, a to i zelené a žluté tóny, které obvykle mizí nejdřív. Odborníci oceňují rovněž skutečnost, že si gobelín, až na pravděpodobně strojově dotkávané bordury, zachoval původní podobu. „Bývá přitom poměrně běžné, že podobná díla jsou v průběhu času opravována a nově doplňována,“ objasnil Strýček.

Starý zámek v Jevišovicích nabízí i mnoho dalšího. Za zmínku stojí například výstava Umění skalních maleb, kterou si lidé prohlédli poprvé v roce 1961 ještě v rozestavěném pavilonu Anthropos v Brně. „Repliky celkem třiceti skalních maleb a rytin, například z lokality Lascaux či Altamira, ze Sahary i Austrálie, jsou vystaveny ve sklepních prostorách zámku.

Sbírka vznikla jako výsledek studijních expedic antropologa světového jména a bývalého ředitele Moravského zemského muzea profesora Jana Jelínka.