VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na pohodový Šramlfest přišlo málo diváků

Znojmo - Návštěvníci prvního znojemského festivalu alternativní , klubové a pouliční kultury se shodli: Šramlfest byl pohodový. Organizátoři ale dodali: Čekali jsme víc lidí.

7.7.2008
SDÍLEJ:

Šramlfest 2008Foto: Deník/Daniel Smola

Zhruba dvě stě padesát diváků si v pátek a sobotu našlo cestu na Šramlfest – první znojemský festival alternativní, klubové a pouliční kultury. Větší návštěvnosti nepomohlo ani ideální počasí, atraktivní kulisa Mikulášského kostela, nebo herec a muzikant Jan Budař, kterého proslavily filmy Nuda v Brně či Hrubeš a Mareš.

„Čekali jsme okolo dvou stovek diváků denně. Je škoda, že si Znojmáci stále nemohou najít cestu na kvalitní kulturu. Se samotným programem jsem ale spokojený, do budoucna nás malá návštěvnost neznechutila,“ shrnul hlavní pořadatel Šramlfestu Ivo Bílek.

Hrstka diváků se přitom dobře bavila. „Skvělá atmosféra, pohodová hudba. Ale Znojmo takové bohužel bylo, a asi i bude. Na kulturu se tu moc nechodí,“ okomentovala nízkou návštěvnost herečka a znojemská rodačka Jitka Schneiderová, která v pátek přišla i se svou malou dcerou.

„Ta atmosféra, jaká tady bude, záleží hodně na vás. Jestli si myslíte, že na nás, je to omyl,“ snažil se nepočetné publikum vyhecovat Jan Budař.
Kromě něj ale měli návštěvníci Šramlfestu možnost shlédnout v pátek ještě i loutková divadelní představení, kejklířskou show Milana Jonáše, nebo koncerty skupin Pianobox, Gitans Blancs a Sakedelik Šramlband, hrající muziku na pomezí jazzu, swingu, beatboxu a reggae.

Jeden z důvodů menšího zájmu diváků hledal předseda městské kulturní komise Zdeněk Čižmář v ceně vstupného. „Festival se mi osobně moc líbil, byla to jedním slovem pohoda. Za jednodenní vstupné ale požadovali pořadatelé dvě stě korun, což mi na první ročník přišlo dost. Za lidovější stokorunu by možná přilákali více lidí a celý festival se tak mohl pro další roky více zpopularizovat. Podobné projekty ale jistě mají v kulturním kalendáři města své místo. Pořadatelé jistě budou mít za rok šanci získat na pořádání Šramlfestu dotaci od města,“ řekl Čižmář.

Nápad uspořádat podobný festival přímo v centru města měli organizátoři v hlavě už několik let. „Alternativní kapely zveme do našeho klubu. Zde taky vznikla myšlenka uspořádat akci, kde by se společně setkaly a spolu si i zahrály. Festival má spojovat umělce, pro které je tvorba především radostí a svobodou vyjádření,“ popsal vznik festivalu Ivo Bílek z občanského sdružení Na Věčnosti.

Autor: Daniel Smola

7.7.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Pohřešovanou ženu z Kyjovska podle policie zavraždil manžel

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí v Praze.
16

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

Černá kuchyně v pivovaru. Znojmo získá muzeum vaření

Znojmo – Za historií vaření a stolování budou brzy chodit návštěvníci do areálu znojemského pivovaru. Má tam totiž vzniknou muzeum gastronomie. O koupi expozic, které byly několik let k vidění v centru Prahy rozhodli znojemští zastupitelé.

Uvařili Idiota či tekutý perník. Sládci připravili vánoční pivní speciály

Jižní Morava – Jedenáctka, dvanáctka, třináctka? V břeclavském minipivovaru Frankies připravili pro milovníky piva před Vánocemi dokonce dvacetistupňový speciál. Majitelé pivovarů na jihu Moravy sází na méně tradiční piva. Některé druhy už jsou téměř vyprodané.

Vracení dárků? Důležité je nenechat se prodejcem zastrašit, radí spotřebitelům

Brno /ROZHOVOR/ – Když radost pod stromečkem vystřídá zklamání z nevhodného dárku, vrací se lidé do obchodů. Chtějí zboží vyměnit, nebo reklamovat. Předčasné obavy z jednání s obchodníky podle Gerty Mazalové mít nemusí. „Reklamovat se dá všechno. Nejčastěji jsou to sice nefunkční či rozbité hračky, elektronika nebo oblečení, reklamovat lze ale i služby, třeba kadeřnické, nebo pohřeb. Spotřebitelé často mají nárok na vrácení peněz, usoudí ale, že jim to nestojí za námahu,“ říká předsedkyně Sdružení ochrany spotřebitelů, které sídlí v Brně.

Sbírá betlémy. Libor Pištělka jich má nejspíš nejvíc na světě

Švábenice /CO SOUSED, TO SBĚRATEL/ - Betlémy mu učarovaly už jako malému, velmi si přál jeden vlastnit. Tehdy ho však nebylo možné sehnat, a tak se sen jednasedmdesátiletého Libora Pištělky ze Švábenic na Vyškovsku splnil až v roce 1957. Bylo mu jedenáct a dostal národopisný betlém malířky Marie Fischerové-Kvěchové. To ještě netušil, že o šedesát let později bude jeho sbírka čítat 1540 rozmanitých betlémů. „Přitom do roku 1990 jsem jich měl jen patnáct,“ vzpomínal Pištělka, o němž pojednává další díl seriálu Deníku Rovnost Co soused, to sběratel.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT