Choreograf a režisér David Strnad dva měsíce poslouchal díla, která mu navrhl klavírista Miroslav Sekera. Psal si do notýsku nápady a další dva měsíce poté se souborem Tanečního divadla Maximvs cvičil a piloval choreografii. Mladý klavírní virtuos Sekera přibližně věděl, co ho čeká, měl videozáznam připraveného vystoupení tanečníků. Na to, aby si zvykl, že kolem něj budou vířit a dokonce prolézat pod klavírem měl dva dny.

„Když jsem se o nápadu, z něhož toto představení vzešlo slyšel poprvé byl jsem trochu v rozpacích. Uvědomoval jsem si technické problémy, ať už šlo o zvuk nebo pohyb tanečníků. Nakonec to byla to velmi příjemná práce. Členové taneční skupiny jsou fantastičtí lidé,“ řekl po premiéře Miroslav Sekera. Jak dodal, klavírista musí být na své vystoupení být zcela připraven a soustředěn vždy. „Na druhé straně, když se mu podaří představení, kde kolem něj víří tanečníci, tak už asi zvládne všechno,“ usmíval se virtuos.

Námět organizátorů festivalu spojit Beethovenovu klavírní tvorbu s tancem přijal jako zajímavou výzvu choreograf Strnad. „Podílel jsme se na obou operách z předchozích let. Mám rád rozmanitost, proto jsem i novou výzvu rád přijal. Bylo mi ctí pracovat na takovou hudbu a třebaže jsem si Beethovena nevybral sám jsem velmi rád, že se naše cesty zkřížily,“ uvedl Strnad.

Představení, k němuž dal podnět, viděl na premiéře poprvé i president festivalu Jiří Ludvík. „Jsem zcela uchvácen. Budeme chtít toto představení uvést na festivalu i příští rok, třebaže následující ročník bude věnován Vivaldimu,“ řekl Ludvík. Organizátorům se velmi pravděpodobně podaří navázat na tradici předchozích ročníků. „Festivalová nastudování Acise a Galatei i Dona Giovanniho z uplynulých dvou let jsou stále živá. V letošním roce je například viděli hosté festivalů v Polsku a na Slovensku,“ vysvětlil Ludvík.

První repríza představení je připravena v Městském divadle dnes v sedm večer, druhou oproti původnímu programu přidali organizátoři na pondělní devátou hodinu večerní.