Například výraz, který se používá pro konec masopustu na velké části Moravy, zejména Hanáckém Slovácku, připomíná na první čtení možná úplně jiné svátky. Slovo ostatky/ostatek v tomto případě ale není vztaženo k žádné vzpomínce na zemřelé. Vzniklo ze slova „ostat“ a dobře míněné rady, aby člověk maškarám v průvodu nebo ve své rodině v tyto dny daroval, snědl a vypil všechno, co „ostalo“ ze zabijaček.

Jednoduché označení Masopustní dny se vžilo do paměti obyvatel široké oblasti od východní poloviny středních Čech do Klatovska a Strakonicka až dál, do oblasti jihovýchodních Čech. A množné číslo bylo na místě. Například spisovatelka Božena Němcová ve svých Studiích národopisných zapsala v polovině 19. století k oslavám kolem Domažlicka toto. „První den vezmou si chlapci muzikanty - totiž dudy a housle a jdou po děvkách. Každá musí dáti peníze na voračky, jak jen může, třeba pět zlatých. Chlapci platí muzikanty, častují rosolkou a tančí celé tři dny masopustní ve dne, v noci bez přestání,“ zaznamenala Němcová.

Poslední den hýření

Naopak v severovýchodních Čechách okolo Krkonoš a Jizerských hor se zábavy a oslavy vrcholu masopustního období vázaly skromněji pouze k poslednímu dni před Popeleční středou, kterou tato doba končí. Proto se v tomto regionu můžeme setkat s výrazem Masopustní outerek nebo úterý. Jednalo se o poslední den, kdy se ještě mohlo hýřit a dopřávat tělu slasti duchovní i fyzické. Od Popeleční středy se totiž až do Velikonoc měl držet půst.

Tradice, na kterou můžeme být pyšní. Maškary z Hlinecka jsou na seznamu UNESCO

Označení Konec masopustu se používalo ve velké části Čech, včetně Prahy. Ale stejně tak na druhém konci dnešní republiky, ve Slezsku a Opavsku. Nejedná se tedy o název, který by se vztahoval ke konkrétnímu nářečí a dialektu. Podle Českého jazykového atlasu se v tomto případě jedná o prosté opisné slovní spojení. Na Valašsku se pro poslední masopustní dny vžil název Končiny, který stručně odkazuje na končící dny masopustu.

Naopak slovo fašank, které se používá v oblasti jihovýchodní Moravy, pochází pravděpodobně z němčiny. Není divu, oblast byla totiž silně ovlivněná vídeňským dialektem, protože do Vídně je to odsud kousek. Rakušané pro masopust využívají název Fasching. Odtud tedy český fašank. Historie slova má sahat až do 13. století a do obdoby staroněmeckého slova vaschanc, v moderní němčině Fastenschank – výrazu, který značil poslední podávání alkoholu před půstem.