Podle posledních průzkumů odborníků je dnes již jisté, že v obci Slatina stávaly ve třináctém století dvě tvrze, na nichž sídlily spřízněné rody místních vladyků.

Na horní tvrzi kdysi sídlil Volfram ze Slatiny a jeho rod obýval tvrz až do roku 1447, kdy se sídlo dostalo do majetku rodu Jankovských z Vlašimi.

Noví majitelé se v druhé polovině patnáctého století rozhodli stávající tvrz přestavět, a proto na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století na volném prostranství vedle obce Slatina už stojí areál renesančního zámku vystavěného okolo centrálního nádvoří.

Komplex do sebe pojal jak hospodářské zázemí, tak hlavní budovu a obytný trakt. Když v osmnáctém století rod Jankovských z Vlašimi vymřel, získali areál Daunové, kteří jej připojili ke svému panství. Tím zámek přestal sloužit jako sídlo a byl přeměněn na hospodářský areál panského dvora s úřednickými byty.

Daunové zámek Slatina vlastnili až do roku 1905, od kdy se jeho majitelé střídali. Posledním vlastníkem areálu byl uhlobaron Eduard Larisch– Mönich, jemuž byl zámek po roce 1945 zkonfiskován. V období socialismu se do areálu zámku nastěhoval statek, později družstvo, a nemovitost sloužila hospodářským účelům i nadále. Koncem minulého století se hlavní budova zámku stala majetkem obce, která zde má své kanceláře a na počátku tohoto století se obytný trakt stal soukromým majetkem.

Ten chce jeho vlastník po nezbytných stavebních úpravách znovu používat k bydlení. Zámecký areál ve Slatině je od přelomu dvacátého a jednadvacátého století rozdělen na dvě zcela nesourodé poloviny. Zatímco levá část – hlavní trakt– je obyčejnou patrovou stavbou s risalitem ve středu, bez členěné fasády a jako zámek nevypadá, tak část pravá má podobu podélné patrové stavby s renesančními arkádami v přízemí i v prvním patře a zámecké sídlo připomíná.

DATA – FAKTA

13. století – ve Slatině stojí dvě tvrze, na nichž sídlily spřízněné rody místních vladyků.

13. – polovina 15. století - horní tvrz obývá Volfram ze Slatiny a jeho rod.

1447 - sídlo je majetkem rodu Jankovských z Vlašimi.

2. polovina 15. století - noví majitelé se rozhodli stávající tvrz přestavět.

Přelom 16. a 17. století
- na volném prostranství vedle obce stojí areál renesančního zámku vystavěného okolo centrálního nádvoří. Komplex do sebe pojal hospodářské zázemí, hlavní budovu a obytný trakt.

18. – počátek 20. století - rod Jankovských z Vlašimi vymřel a areál získali Daunové, kteří jej připojili ke svému panství. Zámek přestal sloužit jako sídlo a byl přeměněn na hospodářský areál panského dvora s úřednickými byty.

Počátek 20. století - majitelé zámku Slatina se často střídají.

1. polovina 20. století - posledním vlastníkem areálu byl uhlobaron Eduard Larisch–Mönich.

Polovina 20. století – rodině Larisch– Mönich byl zámek zkonfiskován.

2. polovina 20. století - do areálu zámku se nastěhoval statek, později družstvo, a nemovitost sloužila hospodářským účelům i nadále.

Konec 20. století
– areál zámku se dělí na dvě části. Hlavní budova zámku je majetkem obce, která zde má své kanceláře.

Počátek 21. století – Dělení areálu je dokončeno. Obytný trakt zámku je opět soukromým majetkem, jenž chce jeho vlastník po nezbytných stavebních úpravách používat znovu k bydlení.