Předchozí
1 z 8
Další

Denisa Vaňková miluje motorky už od dětství.Zdroj: archiv D. Vaňkové

Čtyřiatřicetiletá matka dvou holčiček, pětileté a desetileté, má ráda vůni benzínu už od dětství. K lásce k motorkám ji přivedl její otec. „Táta chtěl mít vždycky syna, ale narodila jsem se já a pak ještě moje sestra. No a tak mě táta trošku vychoval jako kluka. Snad proto jsem už v pěti letech seděla na své první motorce,“ svěřuje se Vaňková. Za výchovu je ovšem svému otci vděčná. „Povedlo se mu, co si usmyslel. Mě totiž motorky chytly už v dětství a dodnes mě moc baví,“ dodává.

Denisa Vaňková miluje motorky už od dětství.Zdroj: archiv D. Vaňkové

První motorku jí táta udělal, když jí bylo asi pět nebo šest let. „Sestavil malou motorku s motorem z Pionýra. Měla bantamová kola. A už jsem jezdila. Začátky byly, pokud vím, velmi opatrné. Já jsem pomalu jezdila a táta běhal kolem mě. Jezdila jsem po polňačkách okolo Mašovic,“ přibližuje motorkářka.

Denisa Vaňková miluje motorky už od dětství.Zdroj: archiv D. Vaňkové

Motoristickým začátkům mladé ženy v dětství patřily především víkendy. „Táta totiž jezdil po montážích a domů se vracel jen na víkend. Vždycky jsem se na jeho návrat moc těšila. Jakmile přijel, volala jsem: Pojď taťko, nalijem benzín a jedem“ směje se Vaňková.

Denisa Vaňková miluje motorky už od dětství.Zdroj: archiv D. Vaňkové

Svoji první nehodu si pamatuje dodnes. „Zemědělci z družstva, kolem kterého jsem taky jezdila, vozili siláž. Padala jim na cestu a mně to na ní docela fest uklouzlo. Položila jsem motorku a začala řvát. Naštěstí se mi nic nestalo. Otec přiběhl, nastartoval mašinu a musela jsem jet dál. Stroj měl tři kvalty a možná jsem jezdila i čtyřicítkou. Ta moje motorečka dodnes funguje,“ vzpomíná Vaňková.
Dodnes má doma starou Jawu Pionýr 05 po dědečkovi. „V patnácti letech jsem si udělala řidičák na malou motorku. Jenže nechat pincka v původním stavu prostě nešlo. Potřebovala jsem ji mít vytuněnou. Tak jsme pincka patřičně upravili. Táta sundal revma plechy, místo rovných řidítek nasadil vlaštovky s hrazdičkou. Měla jsem pochopitelně dvě zrcátka, prostě frajerka,“ přibližuje první oficiální motorku žena.
V patnácti navíc už uměla řídit auto. „Ale pochopitelně jen na polních cestách,“ zdrůazňuje.

Denisa Vaňková miluje motorky už od dětství.Zdroj: archiv D. Vaňkové

V sedmnácti si udělala řidičák na velkou motorku. „No a samozřejmě jsem taky mašinu hned potřebovala. Otec mi koupil ruskou motorku Tula 200. Bylo to takové řekla bych plážové vozítko. Malý široký gumy, víc jak kilo deset to neudělalo. A to mi právě nestačilo. Chtěla jsem zkusit něco jiného. Koupila jsem si Husquarnu 450. To už mi bylo asi pětadvacet let. Bylo to enduro. Jenže jsem na ní pořádně nedosáhla na zem. Ale za zkoušku to stálo,“ vzpomíná motorkářka.
Později si koupila KTM 690. „To už byla silnička. Ale pořád mi to nestačilo. Chtěla jsem nějakou mašinu, na které přidám plyn a furt to pojede ještě víc. Chtěla jsem zjistit, kde jsou moje hranice strachu a kde si začnu rychlost omezovat sama svojí vůlí,“ naznačuje Vaňková.
Proto si před dvěma lety koupila KTM 790 Duke. „To je krásná silniční motorka. Nechala jsem si ušít kombinézu přímo na tělo a užívám si. Konečně jsem s motorkou spokojená,“ říká.

Denisa Vaňková miluje motorky už od dětství.Zdroj: archiv D. Vaňkové

Ráda jezdí sama, ale i s partou motorkářů. „Když jedu sama, mám obavy, abych při havárii někde neskončila sama v příkopu, jako se stalo nedávno u Krhovic. Z toho mám fakt strach. Ale když vyrážím, můj chlap vždy ví, kam jedu. To je zásada,“ svěřuje se.

Denisa Vaňková miluje motorky už od dětství.Zdroj: archiv D. Vaňkové

A kam jezdí nejraději? „Nemám cíl. Vždycky se rozhodnu, kam pojedu, teprve až nastartuju a vyrazím,“ tvrdí žena.
Jezdí ráda i do Rakouska. „Mají lepší silnice, po zimě pěkně vyčistěné. Co mi u nás vadí, když silničáři v létě opravují silnice zasypáváním děr takovou tou asfaltovou směsí se štěrkem. To je pro motorkáře mor. Jsem ale hodně ostražitá, nic nepodceňuju a hodně předvídám. Chci se tak vyhnout nebezpečí nehody,“ naznačuje motorkářka.

Denisa Vaňková miluje motorky už od dětství.Zdroj: archiv D. Vaňkové

K motorkám se svým mužem vedou i dcerky. „Holky už s náma jezdí na čtyřkolce, starší dcera už jezdí i sama. Jezdíme opatrně. Budu jen ráda, kdyby obě moje dcery byly motorkářky. Když ti vlaje copánek, vypadá to moc pěkně,“ uzavírá Denisa Vaňková.