Po dosavadních návštěvách je zřejmé jedno: spokojenost. Ať už dotaz týkající se kvality života ve vsi padne na mladšího, staršího, ženu či muže, v odpovědích převažují pozitivní reakce.

Klid. Blízkost kostela. Dobře zásobený obchod. Nové hřiště. Košt. Jak je i přes mnohdy vžitou představu „u nás je všechno špatně“, možné, že ve skutečnosti jsme spokojení? Pakliže pomineme vliv mezilidských vztahů, je to výběrem. Často ambicióznější člověk toužící po rozletu a velkém světě už v dospívání tuší, že musí jinam; za vzděláním, lepší prací, poznáváním nového… A je to v pořádku. U těch, co zůstávají nebo naopak přicházejí, je pak těžký, ale motivující úkol – posunout svou obec dále, nenechat ji zaspat.

V Židlochovicích v neděli otevřeli nový vlakový terminál. Na tamní nádraží přijel vlak poprvé po čtyřiceti letech.
Hluk na vlakovém nádraží v Židlochovicích: trať není ani po roce zkolaudovaná

Klíčovým pro vedení radnic, spolků a všech aktivních obyvatel je tak vytváření atraktivního prostředí, kde si lze postavit dům a dopřát dětem vyžití, protože kde dovádějí děti, tam je život (i když je to někdy na prášky). Jistě to stojí spoustu peněz, úsilí a dohadování třeba při jednání zastupitelstva, ale od toho tady přece jsme, ne?

Být spokojený patriot je skvělé, ale nesmí to tím končit.