Nekázeň, bezohlednost vůči okolí, příliš vysoká rychlost v místě, kde by se mělo jezdit pomaleji. To jsou podle policie příčiny loňských dopravních nehod na Znojemsku. Nic se na tom nezměnilo ve srovnání s předchozími roky. Až na jednu podstatnou výjimku: V roce 2013 zemřelo na znojemských silnicích nejméně lidí v posledních letech. Čísla usmrcených mají sestupnou tendenci.

Policie to vysvětluje jednoduše. „Pokles usmrcených a naopak nárůst počtu těžce zraněných lidí je v přímé souvislosti. Od těžkého zranění je vždy kousek ke smrti. Při naší preventivní činnosti nám jde vždy o snížení všech těchto následků, a to včetně zranění lehkých," vysvětlil šéf dopravních policistů na Znojemsku Robert Pešek.

Podle něj působí dopravní policie při výkonu služby represivně řešením těchto závažných přestupků. „Pro některé řidiče totiž mnohdy postačí pouze naše přítomnost v silničním provozu. Řidiče se snažíme ovlivnit i prostřednictvím příspěvků do médií," řekl Pešek.

Za nehodami stojí především vyšší rychlost. Loni za ni policisté trestali 2 179 lidí za volanty. „V roce 2012 jsme řešili 2 552 řidičů, kteří rychlost překročili, v roce 2011 to bylo dokonce 2 873 řidičů. Pokles je způsobený zejména snížením počtu policistů na zdejším dopravním inspektorátu," naznačil Pešek s tím, že s navýšením počtu dopravních policistů ve Znojmě se v dohledné době nepočítá.

Vloni vinou vyšší rychlosti zemřeli na silnicích čtyři z celkem šesti usmrcených lidí. „Zatímco v roce 2011 zahynulo na našich silnicích celkem třináct lidí, předloni to bylo už jen devět a loni pouze šest," sdělila policejní mluvčí Lenka Drahokoupilová.

Rychlá jízda a následný náraz do stromu stály za polovinou všech smrtelných loňských nehod. K té poslední došlo druhé prosincové pondělí u Břežan. Kolem půl deváté hodiny ráno tam narazilo osobní auto čelně do stromu. „Na místo vyrazil vrtulník záchranné služby. Bohužel řidička utrpěla vážná zranění, která nebyla slučitelná se životem," informovala po nehodě Drahokoupilová s tím, že spolujezdce převzali do své péče lékaři záchranné služby.

Policie měří rychlost zejména v nehodových úsecích na silnicích I. a II. tříd. „Dále pak v obcích i na základě podnětů občanů. Při měření rychlosti využíváme především služební auta v civilním provedení. Některé nehodové úseky nám neposkytují možnost pro skryté měření rychlosti," naznačil policista Pešek.

Policisté loni za přestupky řidičů vybrali přes tři miliony korun. Nejčastěji pokutovali právě za rychlost. Druhou nejčastější položku v přestupcích na silnicích tvoří technický stav aut. Šlo především o závady na pneumatikách, propadlý termín pravidelné technické kontroly, propustnost světla předních bočních skel či prasklá čelní skla ve stíratelné ploše nad povolenou mez. Výše uvedené nejčastější závady se týkají celého spektra vozového parku nehledě na stáří aut," zakončil Pešek.