Na jihu Moravy je stále ještě nejčastější dobrovolnou smrtí oběšení či předávkování se prášky. „Nyní se objevují i případy sebevražd se zbraní a stále více je také bizarních činů jako kupříkladu skok do elektrických drátů nebo pod jedoucí vlak. Skutečně se dá říci, že drastických způsobů smrti přibývá,“ upozornil psychiatr Jaroslav Kliment z kyjovského Sociálně psychiatrického centra Fénix.

Důvod? Jistota smrti. „Šance, že člověk sebevraždu nedokoná, je v těchto případech velice nízká. Zatímco lidí s těžkými psychickými poruchami nepřibývá, roste počet těch s neurotickými, depresivními a úzkostnými stavy. Urychlila to jak covidová doba, především nynější velmi agresivní a rozdělená společnost, tak i ekonomické tlaky. Reálně jsme ve skutečném průšvihu,“ podotkl psychiatr s tím, že konečné číslo počtu dokonaných sebevražd se nezvyšuje. To potvrdil i Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví.

Krajský soud v Brně. Ilustrační foto.
Brněnský krajský soud potvrdil rozsudek z Břeclavi. Galerista dostal podmínku

Brněnský psycholog Jiří Šupa zase poznamenal, že způsob, jakým se lidé rozhodnou ukončit svůj život, má nezřídka návaznost kupříkladu na dostupnost léků či zbraní. „Pečujeme o lidi s psychickými obtížemi, kteří jsou pod medikací. Mají přístup k lékům, které by je mohly usmrtit. I proto se spíše setkáváme s těmito metodami smrti,“ okomentoval pro Deník Rovnost.

Skok do Macochy

Z bizarnějších způsobů zmínil kupříkladu stále velice častý skok do propasti Macocha na Blanensku. „To je opravdu velmi brutální způsob, jak ukončit svůj život. Člověk, který se rozhodne spáchat sebevraždu skokem do propasti je přesvědčený o tom, že to chce udělat. Nejedná se o impulsivní jednání. Musí vyvinout úsilí, aby si našel dopravní spojení a na místo dorazil. Stojí za tím jasné rozhodnutí, které člověk většinou ani nijak nekomentuje či nenaznačuje předem blízkým či lidem ve svém okolí,“ zhodnotil Šupa.

Obecně se podle Kasaly dá říci, že preference jistějších a ráznějších způsobů smrti převládá spíše u mužů. „Ženy volí metody méně drastické. Muži se uchylují jak ke smrti oběšením, tak třeba i ke zbraním,“ zmínil.

Dolní Věstonice
Krocení turistického boomu. Známá obec stopla vznik penzionů

Dle Národního akčního plánu prevence sebevražd končí svůj život ročně až dvě stovky lidí na železnici. Většina sebevrahů však volí smrt oběšením či předávkováním se léky. Jsou také okresy, které se vyznačují zvýšenou sebevražedností. V České republice jde o Sokolovsko a Tachovsko.

Průměrně ročně zemře vlastní rukou na 1300 lidí. Ročně se pokusí sáhnout si na život na 3800 osob. Nejčastěji v listopadu a prosinci. Česká republika se pohybuje v rámci Evropy co do počtu sebevražd a pokusů nad průměrem. Ve srovnání s ostatními státy světa je ale spíše pod ním. „Nejohroženější skupinou jsou mladí lidé mezi patnácti až čtyřiadvaceti lety. V tomto období je také největší riziko prvotního výskytu duševního onemocnění. Na základě výzkumů lze říci, že ženy o sebevraždě častěji uvažují a mají také za sebou hospitalizace pro úmyslné sebepoškození. Objevuje se u 3,8 procenta populace,“ přetlumočil psycholog Šupa.