Do konce října letošního roku zemřelo při mimořádných událostech na tratích v kraji čtyřiadvacet lidí. Vyplývá to z aktuálních statistik, které pravidelně uveřejňuje Drážní inspekce. „Z toho patnáct osob spáchalo sebevraždu. Ostatní byly nešťastné náhody. Jeden člověk, kterého vlak srazil 4. února v Ivančicích, přežil,“ upřesnil jihomoravských policejní mluvčí Pavel Šváb.

V roce 2020 evidovali policisté na čtyřicet událostí, při kterých lidé skončili pod koly vlaku. „Z toho sedmadvacet bylo sebevražd. Ostatních třináct událostí byly nešťastné náhody. Srážku přežilo pět lidí,“ vyčíslil Šváb.

Ilustrační foto.
Sebevrah na trati u Rakvic: muž si lehl mezi kolejnice, skončil pod vlakem

Vzít si život skokem pod vlak, nebo se soupravou nechat srazit, přitom patří podle odborníků mezi nejdrastičtější způsoby sebevražd. „Jen málokdo ji přežije. Musí jít o člověka s těžkou duševní poruchou, většinou s depresí nebo psychózou. Může jít ale i někoho ve velmi dramatické situaci, která ho přivede do tunelového myšlení, kdy nevidí žádné jiné východisko,“ přiblížil pro Deník Rovnost psychiatr Jaroslav Kliment z kyjovského Sociálně psychiatrického centra Fénix.

Sebevražd přibylo

Sebevražd, a nejen těch na kolejích, přibylo. Důvody jsou různé. Převládají rodinné a ekonomické problémy. „Nárůst jsme zaznamenali hlavně na jaře. Skoro o třicet procent. Dáváme to do souvislosti s covidovou pandemií. Situace je pro lidi neřešitelná, někteří mají patologickou obavu, že by koronavirus mohli chytit. Než aby skončili na ventilaci, raději se zabijí. I takový jsme měli případ,“ překvapil Kliment.

Hned dvě tragické nehody zastavily provoz na železnici také na konci října. K jedné došlo u železničního přejezdu v Dobšicích na Znojemsku, ke druhé pak mezi obcemi Velké Pavlovice a Kobylí na Břeclavsku. V srpnu zase srazil vlak člověka v úseku mezi Modřicemi na Brněnsku a Hrušovany u Brna. Sebevraždu spáchal v červenci také muž, který vstoupil do kolejiště u Křižanovic na Vyškovsku. „Muž měl k vlaku stát zády a na zvukové výstrahy strojvůdce nereagoval,“ uvedla tehdy vyškovská policejní mluvčí Alice Musilová.

VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ V KRAJI
2021 - mimořádných událostí bylo do konce října v kraji 26, zemřelo při nich 24 lidí.
2020 - mimořádných událostí bylo za celý rok 31, do konce října 25. Za celý rok při nich zemřelo 26 lid, do konce října jich bylo 21.
2019 – mimořádných událostí bylo v kraji za celý rok 29, do konce října pak 22. V roce 2019 zemřelo na kolejích 24 osob, do konce října 2019 jich bylo 18.
2018 – Drážní inspekce eviduje za celý rok 2018 24 mimořádných událostí, do konce října jich bylo 20. Úmrtí bylo v roce 2018 rovných 18, do konce října jich bylo 15.
2017 - za celý rok došlo na kolejích k 36 událostí, do konce října jich bylo 33. Za celý rok zemřelo 33 osob, do konce října to bylo 31 lidí.
2016 – v roce 2016 došlo v kraji k 37 mimořádným událostem. Do konce října jich bylo 30. Celkem zahynulo 30 osob. Do konce října 2016 pak 25.

Pokud se někdo rozhodne zemřít pod koly vlaku, nejedná podle odborníků zkratovitě. „Většinou jde o čin plánovaný. Často od rodin slyšíme, že byl dotyčný krátce před tragédií klidný a v pohodě. A pak naráz přišlo tohle. Jde o takový klid před bouří. Člověk má nějaké depresivní stavy a úzkosti, a najedou se zklidní. Dozraje v něm rozhodnutí, a pak už je to jen otázka realizace. V té obrovské nejistotě, která ho trápí, má naráz konečně jistotu. Samozřejmě jsou ale i případy, kdy se lidé pohádají, jeden se napije a skočí pod vlak,“ vysvětlil psychiatr.

Předejít podobným tragédiím není jednoduché. „Někdy to lze, ovšem často ne. Rodina má naopak pocit, že je vše na dobré cestě. Domníváte-li se, že se něco s vaším blízkým děje, nevyhýbejte se mu a otevřete téma. Zkuste ho oslovit, zeptat se ho, jak se daří, zda se cítí dobře, zda nemá nějaké blbé myšlenky. No a pokud máte podezření, vyhledejte co nejrychleji odbornou pomoc,“ radí lékař.

Ilustrační foto.
Tragická nehoda v Dobšicích: vlak tam srazil člověka

V případech akutního podezření je podle něj důležité okamžitě informovat policii, která je na podobné případy vybavená. „Pokud máte pocit, že se situace vyvíjí, obraťte se na praktického lékaře, který má často vybudovaný s pacienty velice důvěrný vztah. No a jde-li o člověka, který se léčí u psychiatra či psychologa, je vhodné informovat právě jeho,“ radí Kliment.