Uhynulých ryb na hladině tentokrát plavalo asi padesát. Rybáře Mariana Beštera a jeho známé však o uplynulém víkendu, kdy došlo v Dyji u bulharského jezu k menšímu úhynu, zaujal mezi mezi mršinami jeden netypický zástupce rybí říše. Jeseter malý.

S dalšími rybáři uhynulá těla chráněných jeseterů, kteří se vývojově řadí mezi nejstarší ryby vůbec, zpozorovali hned na několika místech. „Zarazilo nás, že se jeseteři v této části řeky vůbec vyskytují. Je to důkaz, že rybí přechody fungují a oni se skrz ně dostali až do nadjezí u Bulhar,“ řekl Bešter.

Tyto vzhledově výrazné ryby s protáhlým tělem a špičatým rypcem, které se někdy označují i za živé fosilie, se v tuzemsku vyskytují jen velice zřídka. Také proto jsou chráněné zákonem.

Několik zdechlých ryb plavalo v neděli odpoledne u jezu v Bulharech na Břeclavsku.
Další úhyn ryb na Dyji: u jezu v Bulharech plavaly zdechliny

Tisíce mladých jeseterů malých po dobu několika let postupně vysazovali do Dyje a Moravy vodohospodáři z Povodí Moravy. Šlo o součást mezinárodního projektu Life Sterlet z roku 2016, na kterém spolupracovali s odborníky z Rakouska a Slovenska. „Zpozorovali jsme je i při prvním a druhém úhynu. Bylo jich možná deset nebo patnáct. Ale v tak obrovském množství zdechlin se to nedá rozpoznat. Kolik jich reálně uhynulo, nikdy nezjistíme,“ povzdechl si rybář Bešter.

Povodí Moravy nekomunikuje

Vyjádření Povodí Moravy Deník nezískal, mluvčí podniku s autorkou textu odmítá komunikovat.

Podobně jako Bešter hovořil i Luboš Řehák, hospodář pobočného spolku Lednice. „Pár jeseterů jsme našli, ale rozhodně ne všechny. Jde o rybu, která se drží zásadně u dna a funguje zde jako takový vysavač. Jeseteři tak mohli pomřít a rozložit se u dna. Zasekli se tam o popadané stromy, kořeny a jiné překážky. A na hladinu už nikdy nevyplavou. Úhynem kvůli nedostatku kyslíku trpí celý vodní ekosystém včetně dalších ohrožených ryb a živočichů,“ poznamenal Řehák.

Jen v postiženém úseku Dyje se podle posledního monitoringu odborníků totiž běžně vyskytuje například kriticky ohrožený drsek větší. Zastoupení zde ale mají ale také silně ohrožené druhy ryb jako je ježdík dunajský, ostrucha křivočará či sekavec písečný. Ohroženými druhy ryb, které měly mezi více jak čtyřiceti tunami zdechlin svoje zastoupení, je i cejn perleťový, jelec jesen, ježdík žlutý, kapr obecný, mník jednovousý nebo plotice lesklá.

Uhynulé ryby v Dyji na Břeclavsku.
Exředitel viní z katastrofy v Dyji Povodí Moravy. Spekulace, reagoval podnik

Odborníci i rybáři se stále přou, co bylo skutečným důvodem úhynu desítek tun ryb, jejichž těla se postupně začala na hladině Dyje objevovat u jezu v Bulharech v polovině července. Padla dokonce i trestní oznámení. „Na jedné straně Povodí Moravy vysazuje v mezinárodním projektu ohrožený druh ryb do Dyje a potom ho svou neodbornou manipulací s vodní elektrárnou v letních měsících zase likviduje,“ tvrdí rybář Bešter.

Elektrárna má být podle něj během parných suchých letních dní odstavená a voda má stříkat z Nových Mlýnů do Dyje přes segmenty. „Tím se okysličuje. Dokazují to i měření hodnot kyslíku, která jsme zde prováděli,“ podotkl Bešter.

Radovan Kopp z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství při Agronomické fakultě Mendelovy univerzity je zase toho názoru, že zásadní roli při úhynu ryb sehrály sinice. „Elektrárna není hlavním viníkem, pouze sinice rozmíchala. Jistě, že je lepší, když jde voda se sinicemi přes přepad a přirozeně se okysličí, než když jde přes elektrárnu. Ovšem velké úhyny by byly, i kdyby ji odstavili,“ je přesvědčený odborník zabývající se sinicemi a chemickými procesy ve vodě.

Uhynulé ryby v Dyji na Břeclavsku.
Z Dyje už rybáři vytáhli přes 40 tun mrtvých ryb, víc než při katastrofě v Bečvě

Předejít takto masivním úhynům, jakým byl ten nynější v Dyji, jde podle něj jen těžko. „Dokud budou mít sinice ve vodě ideální živné prostředí, čímž je fosfor a dusík v kombinaci s vyššími teplotami, jen tak se jich nezbavíme. Obávám se, že klimatická změna a růst průměrných teplot bude podobným situacím v řekách jen nahrávat. Nebudeme-li lépe vodu čistit a neomezíme-li živiny v ní, nepředejdeme tomu,“ poznamenal Kopp.

Přestože nyní Dyje působí jako mrtvá řeka, shodují se odborníci i rybáři, že jde pouze o stav dočasný. „Dyje pod Novými Mlýny je specifická. Při jarní vodě se totiž pouští velké proudy přes segmenty. Elektrárna není schopná množství vody pohltit. Právě v tu dobu se ze všech tří přehrad, které jsou opravdu dobře zarybněné, dostane do Dyje spousta ryb. Věřím tedy, že při první jarní vodě máme zase všechny ryby zpátky,“ nechal se slyšet hospodář Řehák.

Že se řeka brzy rychle vzpamatuje, je přesvědčený i zoolog Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny. „Není to tak, že by se Dyje roky vzpamatovávala. Brzo se obnoví. Ryby migrují. A tam, kde vyhynuly, zakrátko připlují další z jiných úseků řeky. Za rok nebude poznat, že se vůbec něco stalo,“ uklidnil Zajíček.