Útočí na mě včelí roj, schoval jsem se před ním do kabiny svého náklaďáku. Přijeďte, ozval se v pátek odpoledne mužský hlas na tísňové lince hasičů. Roj uvěznil muže v autě na parkovišti v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Za poslední týden dostali jihomoravští hasiči podobných hlášení přibližně sedmdesát. Začalo totiž období, kdy včely hledají domov pro svou královnu. Lidé by je neměli zbytečně dráždit.

Hasiče v těchto dnech volal také majitel skútru z Brna. „Roj včel si totiž za svůj nový domov vybral kufr na jeho zaparkovaném stroji," popsal záležitost mluvčí jihomoravských hasičů Jan Dvořák. Hasiči proto za pomoci speciálních včelařských obleků roj zlikvidovali.

Od začátku roku vyjížděli hasiči ke 109 takovýmto případům. „Z toho přes sedmdesát jich bylo v posledním týdnu," zdůraznil Dvořák. Dodal, že nejvíc zásahů, celkem čtyřiadvacet, zaznamenali hasiči v Brně a na Brněnsku.

Podle Dvořáka je s likvidací včel nejvíc práce každoročně právě v květnu a červnu. „V srpnu a pak také v září častěji bojujeme se sršni než se včelami. Vosy se vyskytují celé léto podle druhu ovoce, které zrovna dozrálo," sdělil mluvčí.

72  výjezdů hasičů za týden mají v Jihomoravském kraji na svědomí včely. Přesouvají se totiž do nových domovů a při cestě ohrožují lidi.

Jeho slova potvrdil také včelař Oskar Morša z brněnských Žabovřesk. „V květnu a v červnu vládne mezi včelami takzvaná rojová nálada. Včela matka naklade až dva tisíce vajíček denně. Včely chtějí mít pro sebe vždy určitý prostor, proto se roj dělí a část z úlu vylétá a hledá si nový domov," vysvětlil předseda žabovřeského svazu včelařů.

Podle Morši mohou za zvýšený počet volně létajících rojů včelaři. „Kdyby včelám dali dostatek prostoru a postavili jim například další úl, kde by se mohly usídlit, roje by se nemusely uchylovat k hledání domovů v keřích a na dalších, pro lidi ne vždy příjemných místech," myslí si Morša.

Podle hasičů není nutné vždy volat po spatření roje na tísňovou linku. „Pokud včely lidem nijak nepřekážejí, mohou je nechat prostě být. Roj sám za pár hodin nebo dní odletí," řekl mluvčí hasičů Dvořák.

Včely podle odborníků útočí častěji na lidi v tmavém oblečení. „Rovněž napadají prudce se pohybující nebo výrazně aromatické předměty," varoval mluvčí hasičů.

Opatrní by ale měli být v blízkosti roje hlavně alergici. „I jedno jediné bodnutí může u lidí alergických na včely vážně ohrozit jejich život," zdůraznila mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová. Tito lidé by podle ní ihned po bodnutí měli vyhledat lékařskou pomoc.

U lidí bez alergie není zásah rychlé záchranné služby ve většině případů nutný. „V případě, že včela bodne člověka do dutiny ústní nebo do obličeje, měli by ale lidé záchranku přivolat i člověku, který alergií netrpí," řekla mluvčí záchranářů. Vysvětlila, že sliznice v ústech velmi rychle po bodnutí natéká a mohlo by proto dojít k udušení pacienta.

Pokud ale lidem, kteří nikdy na včelí bodnutí alergičtí nebyli, bude po bodnutí nevolno, měli by v tomto případě také nealergici okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. „Alergie se totiž může rozvinout v jakémkoliv věku," varovala Zuchová.

Situace se podle odborníků uklidní s příchodem letních prázdnin. „To se již včely začnou pomalu připravovat na zimu a budou už zabydlené," sdělil brněnský včelař Morša.

Včelí roje se podle něho nejčastěji zabydlují v korunách stromů nebo v keřích. „Čas od času si ale najdou útočiště na fasádách domů nebo kdekoliv jinde," doplnil mluvčí hasičů Dvořák.