Na začátku prázdnin si vyzkoušel velkou akci, mistrovství Evropy juniorů, a nyní ho čeká událost, kde se sejde celý svět. „Zatím nevím, co od olympiády čekat, ale myslím, že bude fajn,“ říká v rozhovoru, který vznikl při jeho soustředění na Kypru. Osmnáctinásobný mistr republiky by rád za dva roky na dospělou olympiádu do japonského Tokia. To mu bude teprve devatenáct let.

Jak se těšíte do Argentiny?
Čekám, že to bude super zážitek. Prvních šest dnů máme na aklimatizaci, abychom si zvykli na časový posun a prostředí. Do desátého října budu závodit a pak si budu moci jít prohlédnout i jiná klání. Pořadatelé nám také nachystali výukový program zaměřený na poznávání Argentiny.

Na které sporty se chcete podívat?
Určitě mě zajímá atletika.

Adam HlobeňVěk: 17 let
Klub: TJ Znojmo
Škola: studuje 3. ročník střední pedagogické školy
Letošní úspěchy: mistr republiky na 200 m motýlek a 800 m kraul v dorostenecké kategorii. 12. místo 200 m motýlek na ME juniorů.
Tituly: osmnáctkrát mistr republiky
Disciplíny, ve kterých nastoupí na olympiádě: 200 a 400 m kraul, 200 m motýlek a štafeta mix.


Jak náročné bylo dostat se na olympiádu mládeže?
Nominace probíhala tak, že jsme měli téměř rok, abychom splnili určitý limit. Splnilo ho ale více lidí a z České republiky mohli jet jen dva plavci a dvě plavkyně, takže pak rozhodovalo, kdo ten limit nejvíc překročí. Mně se ho z kluků podařilo překročit nejvíc.

Která disciplína vám pomohla k nominaci?
Bylo to díky disciplíně dvě stě metrů motýlek. Měl jsem čas 2:00.68. Je to o méně jak vteřinu horší čas než český dorostenecký rekord. Ten je 1:59.97. Stačilo by, abych se dostal pod dvě minuty, a měl bych splněný limit do dospělé reprezentace, kam budu věkově patřit až za dva roky.

Začátkem prázdnin jste byl na mistrovství Evropy juniorů v Helsinkách. Jak velká to byla zkušenost?
Obrovská. Potkal jsem se tam s nejlepšími vrstevníky z Evropy. Byl jsem sice hrozně nervózní, ale byla tam dobrá atmosféra, kterou v Česku na závodech nezažiji. Nejlepší moje umístění bylo dvanácté místo na dvě stě metrů motýlek.

Čekáte, že i v Argentině bude skvělá atmosféra?
Bude tam celý svět. Budeme mít svoji olympijskou vesničku. Bude to taková replika opravdové olympiády. Nevím přesně, co od toho mám čekat, ale myslím, že to bude fajn.

Studujete střední pedagogickou školu. Jak stíháte studium?
Upřímně moc nestíhám. Snažím se postupovat z ročníku do ročníku. Do roku 2020 se chci věnovat hlavně plavání a zkusit se dostat na olympiádu do Tokia. Školu mám spíš v pozadí, protože si ji mohu kdykoliv dodělat, ale plavecká kariéra je daná. Jakmile to neudělám teď, tak už to nikdy nepřijde.

Máte čas i na nějaký koníček? Třeba na hudbu?
Nějaký volný čas mívám. Hudbě se sám o sobě nevěnuji, i když bych měl začít, protože z ní budu maturovat. Že bych mohl ale chodit v pátek někam za zábavou, jít s kamarády ven, to nemůžu, protože by mě to rozhodilo.

Musíte tedy dodržovat přísnou disciplínu?
Nemusím, ale když ji nebudu dodržovat, tak je to k ničemu.

Plavání je přece jenom stereotyp, kdy plavete ode zdi ke zdi. Máte něco, čím toto narušíte, co vás žene dál?
Je to psychicky náročné, když třeba plavete na tréninku devět kilometrů. Říkáte si, proč to vlastně dělám. Pak ale přijde závod, dosáhnete dobrého umístění, dobrého času a říkáte si, že to má smysl, že bych mohl něco dokázat. To mě vždycky nabije, a když už mě trénování začne zase štvát, tak přijde závod. Zase se to resetuje a mám lepší náladu. Navíc máme v oddíle skvělou partu a chodím do ní rád.