Jak uvedl mediální zástupce České muaythai asociace Pavel Šťastný, rodačka z města nad řekou Dyjí využila nominaci na klání a musela přehodnotit své priority. „Místo plánované operace očí sáhla po příležitosti odjet do Asie a bojovat o cenné kovy. Litovat rozhodně nemusí,“ sdělil Šťastný. Bulínová, která nastoupila v kategorii do čtyřiapadesáti kilogramů, vyhrála úvodní trojici vyřazovacích duelů a zajistila si postup do finále.

Samotná závodnice popsala i nepříjemnost z prvního kola, s níž zvládla zbytek působení na MS. „Narazila jsem si nárt a musela jsem bojovat i s menším zraněním. Rozhodně to nevypadalo, že by moje noha zvládla ještě další tři zápasy,“ prozradila Viktorie Bulínová.

Během tří dnů absolvovala čtveřici duelů včetně závěrečného boje s Američankou Ashley Thiner, jež měla na svém kontě o jedno utkání méně než Bulínová. „Vychytala jsem nejdelšího možného pavouka, takže na nedostatek zápasů jsem si rozhodně nemohla stěžovat,“ glosovala česká thaiboxerka.

Ashley Thiner však byla ve finále nad síly znojemské borkyně. „Ten zápas mi úplně nesedl. Učím se pořád pracovat se svými pocity před zápasem. Moc jsem chtěla jít dopředu, ale semlelo mě to. Až v posledním kole jsem se dokázala uvolnit, ale na zlato to nestačilo,“ hodnotila Bulínová.

Přese všechno její stříbrnou medaili hodnotil úspěšně i prezident České muaythai asociace Petr Ottich. „Jsme sice malá země, ale ve světě se rozhodně neztrácíme. Je vidět, že naše práce má smysl,“ sdělil Ottich. Ten zároveň vypočetl i další triumfy tuzemských zápasníků v podobě bronzu Karolíny Klusové či stříbra Jakuba Klaudy z MS v Bangkoku.

Bulínová viděla svou cestu za korejským úspěchem střízlivěji. „Tahle medaile je pro mě zatím nejcennější ze všech. Stála mě tři vyhrané zápasy na IFMA turnaji. To mluví za vše. Překonala jsem tady i sama sebe,“ uzavřela Bulínová.