S letošním velmi úspěšným ročníkem Znojmia Gym Cupu 2008, neboli závodem Znojemská kladinka, je nadmíru spokojena hlavní organizátorka, trenérka a kamarádka znojemských gymnastů i gymnastek v jedné osobě, Ivana Hýbnerová.

Jak vůbec gymnastický závod Znojemská kladinka vznikl?

Úplně první ročník Znojemské kladinky jsme uspořádali, když znojemský gymnastický klub fungoval asi dva roky. Děti se dostaly na určitou úroveň a my jsem začali s malými gymnasty jezdit po různých závodech. I my jsme chtěli Znojmo zviditelnit mezi gymnastickými kluby. Tak vlastně začala éra Znojemské kladinky.

Do jakých kategorií byl letošní ročník rozdělen?

Letos se utkali závodníci v devíti kategoriích. Soutěžili nejmladší žáci, mladší žáci, mimižákyně, žákyně základního stupně, žákyně mladší, žákyně starší, žákyně A, žákyněBa kadetky.

Jak jste spokojena s letošním, už šestnáctým, ročníkem Znojmia Gym Cupu vy?

Závod se nám opravdu povedl, i přesto že dorazilo méně závodníků, než jsme čekali. Museli jsme totiž posunout z technických důvodů termín závodů o měsíc později. Některé týmy měly už ale naplánované jiné závody a náš už bohužel nemohly stihnout. Na kvalitě závodu to ale rozhodně neubralo. Jak jste řekla Znojemská kladinka je hodně oblíbený závod.

Z jakých gymnastických klubů v republice závodníci přijeli?

Přijeli gymasté z Brna, Prahy, Moravského Krumlova, Rosic a dalších.

Které z vašich gymnastek nebo gymnastů vás v letošní kladince překvapili nejpříjemněji?

Naše tréninky jsou velká dřina a ne vždy se dětem chce. Pro ně musí být velká motivace a tou jsou závody. Celé naše družstvo kluků je vyrovnané a o umístění rozhodují často jen desetinky bodu. Nejen Kostík, ale i Fanda Černý podává skvělé výkony. Největší radost ale osobně mám z Michala Dudy, který je nejmladší. Je to devětadevadesátý ročník. Co ten předvádí na bradlech, to je opravdu úžas. Radost samozřejmě mám i ze svých malinkých holčiček. Jsou velice šikovné a myslím, že pokud jim nasazení a píle vydrží, tak se mámena co těšit.

Na konci závodu si závodníci mohli zkusit nové nářadí jménem Airtrack. Co to je?

Je to taková obrovská nafukovací matrace. Je podobná skákacímu hradu. To děti znají určitě nejlépe. Jen má tvar dlouhé závodní gymnastické dráhy. Je patnáct metrů dlouhá a tři metry široká. Dovnitř této obrovské matrace se vžene vzduch a děti mohou dle libosti hopsat a nehrozí jim žádné nebezpečí.

Jak ho využíváte vy?

Pro gymnasty je to výborná pomůcka. Děti se nebojí, protože padají do měkkého. Samozřejmě je to skvělé i pro trenéry. Ti musejí neustále chytat do rukou všechny salta. To je hodně náročné.

Jak jste pro znojemské gymnasty Air-track získala?

Toto nářadí není zrovna běžné… Viděla jsem ho poprvé před pěti lety na gymnastickém festivalu na Kanárských ostrovech. Jakmile jsem toto, pro mě nové, nářadí viděla, řekla jsem si, že to prostě musím mít. Začala jsem se zajímat, co to je, jak se to vyrábí a tak dále. Zjistila jsem, že za poměrně drahý peníz by se dal koupit v Dánsku nebo v Anglii. Přišlo mi to ale docela nákladné a spolehla jsem se na zlaté české ručičky. Tak jsem oslovila pár firem, které by byly schopné air track vyrobit pro nás.

KATEŘINA HLADÍKOVÁ