Znojemský plavec Michal Rubáček nyní bydlí v Ostravě, kde se po dvouleté pauze kvůli dopingovému nálezu opět připravuje na návrat do plaveckého světa. Již za pár dnů jej čeká jeho první závod, na který se těší a doufá, že zúročí svou dvouletou dřinu a ze své fyzické kondice bude v plavání těžit.

Největší část své plavecké neschopenky, jak sám dvouletou nucenou odmlku nazývá, věnoval totiž fitness. „Nesklouzl jsem ke kulturistickému tréninku, naopak jsem se snažil cvičit funkčně, abych nevypadl z plavecké formy," popisuje Rubáček.

Na plavání se připravujete i nadále, nezvažoval jste ani na chvíli definitivní odchod z vrcholového sportu?

Konec kariéry to pro mě rozhodně není, připravuji se celé dva roky na návrat. Mám jakýsi vnitřní pocit a hlas, který mi říká, že bych to měl všechno ještě nějak vrátit.

Byla pro vás pauza těžká?

Plavání mám moc rád, takže ano, byla. Ale upnul jsem se prostě na jiné věci. Přemístil jsem se do Ostravy, kde jsem začal pracovat jako kondiční trenér v místním fitness, čímž spojuji příjemné s užitečným.

Kdo je nyní váš trenér?

Během dlouhé pauzy jsem si svým největším trenérem byl já sám, jelikož se můj trénink odehrával především na souši přes kondiční přípravu. Pokud budu hovořit o plavecké přípravě, tak na tu se snažím docházet do plaveckého klubu v Ostravě, kde mě pod svá křídla vzal místní trenér Vítězslav Hartman.

Vaším dřívějším trenérem byl Jiří Kyněra, jaký s ním máte nyní vztah?

S panem Kyněrou jsem neustále v kontaktu, voláme si a píšeme, ale tím, že jsem tak daleko a můj trénink nemá až tak úplně pevný režim, není možné být pod jeho vedením. Nemá smysl, aby mi na dálku vedl trénink, nemělo by to ani potřebný efekt.

Jak probíhá váš současný plavecký trénink?

Je to hodně ovlivněno mojí pracovní vytížeností a také možnostmi plaveckého klubu Ostrava. Musím se přizpůsobovat zdejším podmínkám klubu, jelikož není možné, aby mi vyčlenili samostatnou dráhu a já si v ní plaval cizí tréninky, když reprezentuji Znojmo. Celkově to tedy funguje tak, že když mám čas, jdu do vody pod svým vedením a s přípravou na závody mi pomáhá pan Hartman.

Jaké závody vás nyní čekají?

Teď poplavu téměř po dvou letech první závod ve Zlíně. Je to Vánoční cena, která byla dříve zařazená do Českého poháru. Tento závod je týden po skončení mistrovství Evropy, tudíž předpokládám, že pokud dorazí účastníci tohoto závodu i do Zlína, tak by to mohlo mít docela slušnou úroveň. Zároveň se tato cena plave v předvánočním čase a tak by mohla mít uvolněnější atmosféru, za což jsem rád. Bylo by to optimální pro můj restart. Opravdu se na to velice těším.

Máte v plánu i další závody?

Přiznám se, že vůbec ne. Zatím jsem se ještě ani nedíval na kalendář následujícího roku. Nyní mě vyloženě zajímá můj první závod, poté Vánoce a klid, který přinášejí. Velice se těším, že se zase podívám domů k rodině na víc jak jeden den. Další závody budu tedy řešit, až jak dopadne ten ve Zlíně.

Co pro vás bude výsledek z tohoto restartu znamenat?

Nepovažuji tento výsledek za stěžejní. Ale na jeho základě tady zkusíme s ostravským trenérem vypracovat nějaký dlouhodobější tréninkový plán, který by měl směřovat k návratu do reprezentace.

Takže vaším cílem je vrátit se k reprezentaci?

Rozhodně ano, chtěl bych se dostat zpět na vrcholovou úroveň. Jde o to, že má pauza nebyla zapříčiněna nějakým zraněním, ale z disciplinárního hlediska. Já jsem se ty dva roky neflákal a cítím se fyzicky velice dobře. Ve vodě jsem sice strádal a chybí mi jakýsi cit a vyplavání, ale na tom budu pilně pracovat následujícího půl roku. Tím nejbližším cílem je teď však start na letním mistrovství Evropy.Michal Rubáček ve své dvouleté pauze nezahálel.

Další olympiáda je pro vás tedy hodně důležitá?

Pochopitelně ano, je to můj velký sen. Člověk musí mít vždy nějakou motivaci, proč to dělá, ať už v pracovní kariéře nebo ve sportu. Pro mě je to v plavání olympiáda 2016. Pokud se mi bude dařit a budu přesvědčený o tom, že je reálná šance se k ní proplavat, tak bych ty dva roky ještě rád vydržel a zúčastnil se. To už však hodně předbíhám, to se uvidí až po mých výsledcích v létě.

Tehdy jste uvedl, že váš dopingový nález zapříčinila zřejmě homeopatika. Jaký je vlastně závěr celého šetření?

Já jsem se tehdy domníval, že to byla homeopatika, ale laboratorní testy to vyloučily. Následně probíhalo dlouhé odvolání, které skončilo až letos v dubnu. Proto mi byl potvrzen zákaz činnosti na dva roky až nedávno. Ale už tehdy jsem si nechal na vlastní náklady udělat analýzu doplňků stravy, které jsem užíval a bohužel jsem zjistil, že ten problém byl v nich. Výrobce jednoho nejmenovaného přípravku uvedl na etiketě chybný obsah dané složky a také jeho zavádějící název, což pro mě bylo v první chvíli neodhalitelné. Testy se prokázalo, že se nejednalo o výtažek, ale o syntetiku.

Vyrovnal jste se s dopingovým nálezem?

Nějakým způsobem jsem se s tím vyrovnal, protože kdyby měl člověk neustále řešit nějaké křivdy, tak nic jiného nedělá. Daným způsobem mi to přineslo spoustu nového. Přesunul jsem se do Ostravy, začal pracovat. A jak se říká, s každým koncem začíná něco nového. Takže já jsem nyní šťastný a možná svým způsobem i šťastnější než jsem byl před tím.

Jak jste vnímal fakt, že jste se nemohl zúčastnit olympiády?

Bylo to pro mě opravdu hodně bolestivé, hlavně ze začátku. Uvnitř jsem cítil velkou křivdu, nejenom svou vlastní, ale také to, že jsem zklamal lidi kolem sebe. Postupem času jsem se s tím však vyrovnal a teď na to pohlížím tak, že mi to něco vzalo, ale také něco dalo.

Pauza vám tedy prospěla?

Díky té pauze mě plavání baví mnohem víc, než mě bavilo před přípravou na olympiádu v Londýně. Tehdy jsem prožíval mnoho stresu, abych se na olympiádu dostal. Stále nějaké závody a focení. Teď je to o tom, že se opravdu vracím, protože mi to chybí a mám to rád. Cítím mnohem větší motivaci, než která tam byla předtím.

Sledujete bedlivě současné plavecké dění?

Ano sleduji, zrovna nedávno jsem se byl podívat na závodech v Brně, abych nasál tu plaveckou atmosféru. Jel jsem tam také proto, abych se viděl s kamarády plavci. Sledoval jsem i výsledky mistrovství Republiky. Tady v Ostravě trénuji i s Martinem Baďurou, který je reprezentantem České republiky, tudíž mám i od něj mnoho informací.

Vidíte již nějakého svého plaveckého konkurenta?

Mým největším rivalem je můj kamarád Jan Šefo z Plzně. Už se i trošku škádlíme na dálku, sem tam si napíšeme. Oba se moc těšíme, až se zase vedle sebe potkáme na startovních blocích. Celkově však mými rivaly budou všichni, kteří nastoupí proti mně.

Založil jste si již vlastní rodinu - co vy a vánoční svátky?

Nějaké změny v osobním životě proběhly, nicméně vlastní rodinu zatím nemám. Mám přítelkyni zde v Ostravě, se kterou už tak nějak částečně bydlíme a plánujeme společnou budoucnost. Letošní Vánoce však ještě strávím s mými rodiči v Jaroslavicích.

Chybí vám tedy rodné Jaroslavice a vlastně celé Znojemsko? V podstatě už jste skoro Ostravák…

Samozřejmě mi někteří lidé chybí. Když přijíždím do Znojma, mám takový ten zvláštní pocit lechtání. Na druhou stranu jsem si v Ostravě už zvykl a návrat zpět do Znojma zatím neplánuji. Znojmo mám rád, proto ho i nadále budu reprezentovat, ale teď jsem si momentálně zvykl tady v Ostravě a nebudu to tedy v nejbližší době nijak měnit.

ROMANA ČERNÁ