Tou je pohár pro vítěze Českého poháru. Ten patří pouze tomu celku, který tři roky po sobě v této soutěži zvítězí.

V letošním finále zdolal Tatran ostravské Pepino 8:7, ale pro hráče Střešovic to nebyl lehký zápas. Několikrát prohrávali. Ve druhé třetině dokonce rozdílem tří branek 2:5. To by ale nesměl vést tým Tatranu srdcem velký bojovník a rodilý harcovník Milan Fridrich.

Získal jste s Tatranem pohárový titul, jaký to byl pocit?


Musím říct, že perfektní. Moc jsem si přál vyhrát právě dnes. Navíc takový průběh utkání ten pocit ještě umocnilo. Postupně mi teprve dochází, že pohár je už navždy v našem držení.

Jaké vůbec bylo utkání z vašeho pohledu?


Myslím si, že utkání bylo pro diváky velmi atraktivní. Řada zvratů a spousta gólů, to mluví za vše. Horší už to asi bylo z pohledu trenéra.

A vám se utkání líbilo?


Určitě. Přesně kvůli těmto zápasům florbal hraji. Sebemenší chyba může rozhodnout zápas. V tomto zápase se spíše prezentovala útočná síla obou soupeřů, což bylo pro finále velmi dobře. Osobně si myslím, že to bylo asi nejlepší pohárové finále z těch, co jsem kdy odehrál nebo viděl.

Kolikáté to bylo pro vás pohárové prvenství?

V tomto ohledu jsem pro Tatran šťastná muška na vahách, neboť všechny tři ročníky v dresu Tatranu jsem proměnil ve zlato. To doteď chybělo ve sbírce úspěchů Střešovic.

Co pro vás znamená?


Popravdě je to pohárové vítězství nejcennější. Pro náš tým je to v současnosti vynikající impuls a hlavně odměna.

Jako kapitán jste dovedl svůj tým k zisku hattricku, ale nebyl to pro vás lehký zápas. Několikrát jste prohrávali, ale nakonec jste dovedli zápas k vítězství. Kde byl ten zlom?

Zlom nastal za stavu 5:2 pro Pepino. I přes nepříznivý vývoj utkání jsme se dokázali zvednout a začali diktovat dění na hřišti. Nevzdali jsme se, ale naopak jsem přidali na důrazu a agresivitě, což vedlo k našim gólům.

Celkově se tým Tatranu hodně omladil. Jak se vesměs junioři zapracovali do sestavy?


Je to přesně tak, jak říkáte. Řada zkušených hráčů odešla a na jejich místo naskočili junioři. Musím říct, že jejich chuť pracovat je perfektním přínosem pro celé mužstvo. Mladící se ale velice rychle zapracovávají a pokud vydrží, můžou vytvořit další vítěznou generaci.

V extralize jste zatím druzí za pražským Future. Bude v létě znovu extraligový pohár pro vítěze k vidění ve Znojmě?

Tak to bych velice rád slíbil. V současné době je extraliga velice vyrovnaná. Přesto si děláme opět zálusk i na tuto trofej. Udělám vše pro to, abych ji opět mohl do Znojma přivézt.

Co vás teď čeká a kdy se zase vrhnete do tréninkového cyklu?

Já osobně jsem ani neměl čas oslavit vítězství v Poháru, protože jsem musel odjet pracovně do Špindlerova Mlýna. Jinak ještě máme nějaké tréninky, ale pak už přijde odpočinek. Ten však nebude nijak dlouhý. Hned po Novém roce se vrhneme do přípravy pro další část sezony.

Rok 2008 bude pro vás hodně zajímavý. Domácí světový šampionát a další velké akce. Na co se těšíte nejvíc a k čemu nejvíce směřujete svoji přípravu?


Abych to vzal postupně. Na začátku ledna odlétáme do Finska na Pohár mistrů evropských zemí, což je konfrontace osmi nejúspěšnějších týmů Evropy. Od března začíná play-off a i letos chceme dosáhnout na prvenství. Už od začátku roku ale budou přípravy reprezentace směřovat na největší akci. Mistrovství světa, které se koná v České republice.

Předpokládám, že vaším cílem je pro tento šampionát zůstat v reprezentačním výběru…


Je to můj největší cíl. Chci se pokusit probít se do nominace a být platným členem. Pokud se mi to podaří, bude ten rok určitě úspěšný. Samozřejmě musíme uhrát i odpovídající výsledek. Chtěl bych se dostat na stupínek vítězů, což je jistě v silách současného národního týmu.