VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Halbrštat: Na lezení jsem si musel dělat řidičák

Znojmo /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Znojemským fanatikem přes horolezectví je bezesporu Petr Halbrštat. Ten dokázal pokořit skalní terény jak v Rakousku, Francii, tak i v Itálii.

13.11.2009
SDÍLEJ:

Lezec a horolezec Petr HalbrštatFoto: Archiv Petra Halbrštata

Vyset na laně, pod sebou mít několik set metrů hlubokou propast a na tváři úsměv. Něčeho podobného je schopných jen pár jedinců a právě mezi takové patří i znojemský horolezec Petr Halbrštat.

Lezení se už nějaký ten pátek věnujete. Jak jste se k tomu dostal?
Bylo to někdy v patnácti letech v Praze. Přečetl jsem si o lezení pár knížek a řekl jsem si, tohle by mě mohlo bavit. Tak jsem to vyzkoušel. Navíc dřív to nebylo tak snadné a komerční jako dnes. Musel jsem absolvovat roční kurz, abych dostal razítko a měl na lezení jakýsi řidičák.

Jak takový kurz probíhá?
Trval docela dlouho. Museli jsme plnit ne zrovna jednoduché věci. Pamatuji si třeba naše výšlapy v mrazu a sněhu v Tatrách. Nakonec nás to ze tří stovek uchazečů udělalo jen čtyřicet. Holt, ne každý si ten horolezecký sen mohl splnit.

Přeci jen, když se řekne horolezectví, každému se vybaví něco jiného…
To je pravda. Je to jako v atletice. Nejde srovnávat běh na sto metrů a maratón. My se dělíme na dvě kategorie. Jednou je expediční lezení, které se odehrává většinou v zimě, s velkým batohem na zádech. Pak je skalní lezení, jenž je vesměs letní radovánkou.

Vzhledem k tomu, že se staráte o horolezeckou stěnu, tíhnete spíše k tomu skalnímu lezení, že?
Určitě. Stěna nám pomáhá zejména při tréninku v zimním období. V létě pak lezeme zásadně venku, ale i v zimě se dá dostat na skálu.

V zimě?
Dneska je to o zdolávání limitů a skála pokrytá ledem láká každého horolezce. Jako průpravu mají třeba v Novém městě na Moravě politou skálu vodou. Horolezci si tak vytvořili umělý ledopád, na kterém trénují. Ideální přírodní ledové skály jsou pak v Rakousku.

Přeci jenom na Znojemsku asi moc příležitostí ke zdolávání skal nemáte…
Něco málo tu je, například u Jevišovic. Ale spíše jezdíme do Moravského krasu a nebo do zahraničí. Oblíbené máme Rakousko, Francii nebo italské Dolomity.

Když se řekne horolezectví, většině lidí se vybaví strach. Dá se tvrdit, že ho horolezci nemají?
Pokud to některý z nich říká, tak kecá nebo je nesvéprávný. Strach je to, co dělá tento sport pěkným. Určuje naše hranice a je to jen o tom, jak s tím dokáže člověk pracovat. Mám kamaráda, který je výborným horolezcem, dokáže zdolávat těžké cesty. Ale když jsme byli ve Francii a pod námi byla čtyři sta metrů hluboká díra, nebyl schopný vůbec ničeho, ani takových kroků, které běžně dělal.

Dá se o horolezectví tvrdit, že může dát člověku něco do života?
Dnes už to není jako před těmi pětadvaceti lety. Dřív stěny nebyly a lezlo se výhradně na skalách. Platilo takové to kamarádství na laně. Když člověk potkal někde horolezce, věděl, že je to férový člověk, který svého přítele nepodrazí. Dnes už to až tak neplatí. Jelikož se rozjela výstavba horolezeckých stěn, věnují se tomu i lidé, kteří nemají ke skalám vztah a zdaleka takových vlastností nedosahují.

Asi jako každý horolezec, tak i vy máte svůj sen. Splnil jste si ho?
Vůbec ne. Já mám velké oči. Většinou mám mnohem vyšší ambice, než jsou mé reálné schopnosti. Vysněnými skalami pro mě ale zůstávají ty v Americe. Kdybych se tam jednou podíval, byl bych spokojený.

Filmová produkce přinesla několik snímků s horolezeckou tématikou. Když se na to podíváte okem kovaného v oboru, dají se vůbec takové výkony předvést?
Je to holý nesmysl. To, co jde v televizi, je daleko za lidskými možnosti a nelze se k takovým výkonům ani přiblížit.

Přeci jenom na skále člověk asi zažije mnoho zajímavého. Máte v zásobě nějakou úsměvnou historku?
Těch by bylo. Jednou jsme lezli v Itálii a jel s námi jeden horolezec, který si s sebou vezl jen spacák, basu lahváčů a otrhané lano. Přijeli jsme ke skále, kde byli Italové, měli naznačenou opravdu těžkou cestu a odpočívali. Ten náš kamarád vstal, narychlo do sebe kopnul pivo a rozhodl se, že tu cestu zdolá. No, a on ji opravdu slezl a když jsme ho spustili, vypil pivo, zalezl do spacáku a šel dál spát. Italové, co se na to připravovali kdovíjak dlouho, si posbírali všechny věci a doslova utekli.

Autor: Martin Andrle

13.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Adriana Herényiová, 52 cm, 3590 g, 16. 10. 2017, Znojmo
6

Novorozená miminka Znojemska 42. týdne 2017

Kominíci na roztrhání. Lidé čekají i měsíce na kontrolu

Jižní Morava – Topná sezona začala letos už v půlce září. Lidé řeší kontroly a čištění komínů na poslední chvíli. Kominíci mají plné kalendáře dlouho dopředu.

Fulghum představí ve Znojmě svou novou knihu. Diváky čeká i vystoupení

Znojmo – Po půldruhém roce zavítá v sobotu večer do Znojma populární americký spisovatel Robert Fulghum. V projektu scénických čtení Listování představí svou novou knihu Opravář osudů. Návštěvníci uvidí také představení podle jeho knihy s názvem Co jsem to proboha udělal.

AKTUALIZOVÁNO

Volební místnosti se opět plní voliči. Do desáté hodiny odvolila téměř polovina

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Od sobotní osmé hodiny ranní lidé opět odevzdávají hlasy v letošních sněmovních volbách. Do sobotní desáté hodiny dopoledne využila podle údajů jihomoravského krajského úřadu možnost volit téměř polovina oprávněných voličů. K urnám jich přišlo 48,2 procenta. Odvoleno už mají i jihomoravští lídři kandidátek. Volby na jižní Moravě se zatím obešly bez excesů, ve volebních místnostech je klid. V sobotu mohou lidé volit do druhé hodiny odpoledne, poté se volební místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.

Orli dvakrát vedli, přesto s Fehérvárem v prodloužení padli

Znojmo – I dva góly do šatny zapříčinily, že znojemští hokejisté si ze zápasu s Fehérvárem odnášejí pouze jeden bod. Ve třináctém kole mezinárodní soutěže EBEL prohráli 2:3 v prodloužení, přestože v zápase dvakrát vedli.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení