Jak vypadala příprava?

Probíhala důkladně ve všech ohledech, jak těžká práce malých detailů a vysokého objemu i naopak nižší objem vysoké intenzity. Za mě to byla jedna z nejlepších příprav, co jsem měl. Díkybohu že zdraví, celkově tělo, nálada i tým, všechno funguje, jak má. Těším se. Kdyby bylo něco špatně, neřekl bych to, ale oproti minulé přípravě je tam posun, skok ve schopnostech, dovednostech. Zdraví je na prvním místě, to je hlavní.

Čím to, že se příprava tak povedla?

Myslím, že to bylo přístupem. Vím, že chci vyhrát, to je všechno. I když některé tréninky byly nemastné neslané, ale to je vždycky, celá příprava bývá občas nahoru dolů, ale vím, co chci. Jedu vyhrát a udělat absolutní maximum, tohle mě činí klidným. Z toho důvodu to byla jedna z nejlepších příprav na zápas. Potřeboval jsem si vše přehodnotit, odpíchnout se od pomyslného dna. Díkybohu za lidi, kteří kolem mě jsou, jako můj tým. Občas potřebuji sám narovnat, dostat facku, zjistit, kde je opravdu cesta.

Jiří Procházka.
Bojovník Procházka na Vánoce jí kapra, když není baheňák. Jakou má rád pohádku?

Vrátíte se ke stylu, který vás zdobil?

Pořád hledám a nikdy nepřestanu hledat lepší verzi sebe sama. Každý den mě to hnalo až do takových fází, že jsem vymýšlel kraviny. V téhle přípravě jsme vsadili na jednoduchost, jen bomby, opakování, rutinu, vysoký objem tréninků. Opakování jednoduchosti udělá svoje.

Jaké jste vymýšlel kraviny?

V minulé přípravě byl rozdíl v tom, že jsem se dal ve filozofii, duchovnu, na té cestě až moc daleko. Člověk dojde za nějakou hranici a musel jsem si před sebou samým obhájit a najít si přesné důvody, proč to dělám, protože jsem neviděl čistotu v tom svém konání, jak bych chtěl. Když se člověk upře na podstatu bytí nějaké lidské existence, kam až jít… Přeskočil jsem víc fází a rovnou se soustředil na konečnou fázi, to ještě nechci. Rád bych ve sportovním výkonu, dovednosti těla, pořádně ukázal to nejlepší ze sebe.

Budete teď zase víc rváč než sportovec?

Je to tak, ale musí to být půl na půl. Sportovní duch vás žene k lepším výkonům, ale srdce válečníka je odhodlané nechat klidně všechno v krvavé řeži. Mistr a profesionál nedělá zbytečnosti, je to o tom hledat a nacházet balanc ve všech rovinách, ne se držet jen jedné strany.

Zdroj: Sabir Agalarov

Co bylo nejtěžší změnit?

Prostě myšlení, na absolutní jednoduchost, řešit jen jednoduché věci, trénink, jídlo, spánek, a tak furt dokola. Z toho mít radost, ne si ujíždět na bůhvíčem jako čajové ceremoniály a kraviny kolem tréninku.

Co jste se musel naučit?

Ohledně tréninku striktně vědět, kdy je trénink a kdy není, neutavovat tělo s ohledem na celý týden. Je určitý počet hodin, které se odtrénují, které je potřeba odregenerovat, pak spánek. Ani v jedné části není dobré to úplně přepálit.

Opustil jste postupně svoje rituály, nebo najednou?

Začal jsem to dělat kvůli tomu, abych upřímně pracoval na vizualizaci své dokonalosti, dokonalých pohybů v bojí. Byl to postupný proces, ale pak přišel jeden mezník, jeden bod, kdy jsem se fakt musel zastavit a říct si, že to nejde jinak. Musel jsem se několikrát stopnout a říct si: Musíš znovu, kámo, a pořádně, víc dní po sobě, dokud to člověku nedojde. Nepřipouštím si extra tlak, ale sám cítím, že buď budu dělat svoje řemeslo pořádně, budu následovat svou cestu a vítězit, nebo mě to nebaví. Pořádně, nebo nic.

Jaké poučení jste si tedy vzal z poslední porážky?

Člověk vždy dojde k tomu, že je to poučení a nic jiného. Když si bude říkat, že je to prohra, sjede do špatného smýšlení o sobě i světě. Vidím poučení, na tréninku mi třeba pár věcí nesedlo, některé byly super, některé ne. To je jediné, jak z toho vybruslit pozitivně, říct si, že tohle nechci opakovat. Budeme dbát na to, ať se to stále vybrušuje.

Chystáte se speciálně na svého soupeře?

Celou přípravu si ho vizualizuji, nacházím jeho mezery a svoje slabá místo pro jeho styl. Snažím se zatvrdit, vnímám ho a můj styl přetvářím tak, aby přesně padl jako klíč do zámku na toho soupeře, kterému budu čelit. O tom to je. Když má člověk možnost připravit se, bylo by blbě to nedělat, stejně jako neučit se na maturitu, když bude před námi. Co se uděje v kleci, s čím ten člověk přijde, jaký se mi ukáže v kleci, na to zareaguji. Věřím, že nejlíp jak umím.

V čem vidíte největší sílu Rakiče?

Dva roky nezápasil a ze své zkušenosti počítám s tím, že bude cítit tlak a chtít předvést svůj nejlepší výkon. Zda bude nervózní, nebo se cítit super, v pohodě, to nechám na něm, na mém skenu až v kleci. Pokládám za nejdůležitější umět se přizpůsobit v dané situaci. Je to spíš boxer, kickboxer, pracant, který šlape, do toho umí wrestlit, být silový. Beru ho jako komplexního zápasníka, chci si pohlídat postoj, abych mu nedovolil žádnou dobrou akci, všechny jeho akce vyšly vniveč, přidržovat ho jako polštář.

Vnímáte tento souboj jako další titulovou šanci?

Jsem otevřený a mám naprosto jasno. Chci být nejlepším zápasníkem nehledě na to, kdo je přede mnou, zda je to o titul. Každý zápas je pro mě jako titulový, vyvrcholení dosavadního života. Oproti jiným sportům je tohle, co dělá boj bojem, co MMA dělá MMA.

Kondiční trenér Jiřího Procházky Filip Lukeš
Kondičák Procházky Lukeš: Život mě dovedl k Jirkovi, má speciální auru

Z hlavní karty UFC váš zápas přesunula do prelims části turnaje. Nebude na vás takový mediální tlak, že?

Určitě bude asi menší pozornost a je mi to fakt jedno. Můj zápas je pro mě vždy tím hlavním, ať tam jsou kamery, či nejsou. S ohledem na to směřuji předsevzetí opravdového mistra, ten nehledí na kamery, zda je to hlavní zápas, nebo první, tak to je.

V New York jste měl takové povinnosti, že jste si zápas tolik neužíval?

Je strašně těžké najít balanc mezi tím, že jde fakt o sportovní výkon. Nejsme jako hokejisti, kteří hrají každý týden, zápasíme jednou dvakrát do roka. Uvolněnost, radost z pohybu, výkonu, z té chvíle musí být a bude. Boj je radost, s ničím jiným tam opravdu nejdu.

Antidopingová organizace UFC vás oproti minulým letům tentokrát nechala v klidu, že?

Myslím, že mě navštívila jednou nebo dvakrát od nového roku. Naposledy ke mně přijel pán z Vídně, který žije v Los Angeles, a musím říct, že to byl nejpřísnější pán, kontroloval mě důkladně při poskytování vzorku. Připadal jsem si jako ve škole, stahovali mi trencle až k nohám. (úsměv) Kontrola proběhla důkladně a věřím, že výsledek bude dobrý.

Trenéři Jiřího Procházky o přípravě
Jaroslav Hovězák: 
„Hlavně je Jirka zdravý, nemám pochybnost, co se týče zdravotního stavu nebo neduhů, o to se líp připravoval, příprava byla kvalitnější. Jasná komunikace, žádné pochybnosti, zdržování, vše bylo přesně podle plánu, jaký jsme si dali, ten jsme dodržovali, nebyla žádná překážka.“
Martin Karaivanov:
„V příprava byla uvolněnost, pozitivní vnímání nových věcí a technik, ořezání té komplikovanosti na absolutní jednoduchost.“