Sám v sezoně i několikrát nastoupil, ale ve finále se soustředil pouze na koučink. Navíc se mu povedlo získat titul mistra republiky i s dorostenci, takže letošní korfbalové sezona se nedá hodnotit jinak, než kladně.

Už před sezonou jste vyhlásili, že jdete na titul a svému slibu jste dostáli. Co bylo vaší největší zbraní?

Určitě to, že jsme spolu celou řadu let. A v klíčových momentech i chuť celého týmu dokázat, že jsme špička v České republice. Taková ta vnitřní motivace.

Měli jste během sezony i nějaké slabší chvilky?

Slabším chvilkám se žádný tým nevyhne. U nás to bylo zhruba v prosinci. To jsme v utkání neodvedli takový výkon, jaký jsme od sebe čekali, i když jsme zvítězili. Prostě klasická ponorka, když jsou lidé dlouho spolu, nebo se dokonale znají. Po čase to odeznělo. To jsme i očekávali a dostali jsme se z toho.

Během sezony jste působil, kvůli nemoci, jako trenér, ale několikrát jste se ukázal na palubovce jako hráč. Jak tomu bude v příští sezoně?

Bude to velké překvapení. Vlastně to bude i překvapení pro mě. Po finále extraligy jsem dodělal školu a sám nevím, co mě čeká. Je pro mě teď těžké odpovědět, protože opravdu nevím.

Finálové utkání bylo velké drama. Byly ty pocity z vítězství větší?

Velké drama to bylo. Začátek utkání se nám opravdu vyvedl, ale pak jsme sklouzli s výkonem opravdu dolů. Ke konci jsme se už báli o výsledek, ale podařilo se nám to dotáhnout do konce. Myslím, že by byla větší radost, kdyby zápas skončil v patnácté minutě prvního poločasu.

Získal jste jako trenér letos dva tituly. Který z nich bylo těžší vybojovat?

Co se týče nervů, byl pro mě schůdnější ten dorostenecký. Ale každé utkání mělo něco do sebe. V dorostu bylo obtížné otočit nepříznivý vývoj a

v seniorce zas skvěle rozjeté utkání udržet.

Získali jste double. V dorostenecké kategorii jste byli k vítězství lehce skeptičtí, ale nakonec se to povedlo. Jak to?

V průběhu sezony jsem nebyl spokojený s přístupem hráčů. Věděl jsem, že tým jako celek nemá tolik natrénováno, a proto jsem byl skeptický. Nakonec utkání rozhodovali ti, co nejvíc trénovali.

Už proběhly nějaké oslavy?

Kvůli pracovním povinnostem se nám zatím nepodařilo najít vhodný termín, ale na obzoru se něco rýsuje. Jinak samozřejmě menší oslavička byla hned po finále.

Co váš tým teď čeká?

Zasloužený odpočinek. Budeme se teď věnovat tomu, co jsme přes sezonu omezovali. Pak také už začne příprava na příští sezonu, kde nás čeká obhajoba titulu a korfbalová liga mistrů, do jejíž hlavní části musíme projít přes maďarské předkolo.

Oba týmy jste trénoval a oba získaly titul mistra republiky. Nepřišla nabídka třeba od reprezentačního výběru?

Ne to opravdu ne. Na mezinárodní úrovni bych byl jistě raritou, co se stáří týče. Myslím, že by to ani nedělalo dobrotu, vždyť bych byl vrstevníkem hráčů. Nemám takové zkušenosti. V budoucnu bych se tomu nebránil.

Co víc než zisk titulu může český korfbalový tým získat?

Dokázali jsme postupně vybojovat dva tituly. Jako jednotlivci dokázali někteří hráči vybojovat i cenné kovy na evropských a světových šampionátech. Co nám ve sbírce ještě chybí, je cenný kov z Ligy mistrů. Letos máme šanci se k němu probojovat. Tak to zkusíme.