Soukup zvládl na Havaji 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů na kole a 42,2 kilometru běhu za 8 hodin, 41 minut a 41 sekund. „V běhu aspoň opravdu vím, že se můžu kousnout do plných, protože pak je cíl,“ líčí.

O úspěchu v triatlonu a přečkání běžeckého utrpení rozhoduje správné občerstvování. „Je strašně důležité na kole, kde není žaludek zatěžovaný. Po kole můžete být fyzicky unavený, ale energeticky musí být tělo dozásobené a připravené na běh. Když slezete z kola a máte hlad, už si koledujete o velký průšvih,“ upozorňuje jedenatřicetiletý triatlonista.

Pro běh je důležité správně rozvržené tempo. „Když vím, jaký mám čas na hladký půlmaraton nebo maraton, nemůžu očekávat, že ho překonám v triatlonu. Přidejte si deset patnáct procent k tomu času a běžte relativně rovnoměrně. První kilometry si musíte pohlídat, zklidnit se, chytit rytmus a koncentrovat na sebe. Okolí závodníky často strhne, což může být velká chyba,“ nabádá muž, který se věnuje také koučování a fyzioterapii.

Ani Soukup neběží jako stroj. „Snažím se udržet konstantní tempo, ale v reálné praxi to vypadá, že stále lehce zpomaluji. Při maratonu začnu na čtyřech minutách a končím na 4:20,“ říká vicemistr světa v ironmanu v kategorii 30 až 34 let.

Seriál Jak na triatlon
Deník Rovnost ve spolupráci se společností Triexpert nabízí svým čtenářům nový seriál s názvem Jak na triatlon. Věnuje se stále oblíbenějšímu sportovnímu odvětví, které spojuje tři různé disciplíny: plavání, cyklistiku a běh. V deseti dílech se dozvíte mimo jiné, jak si správně vybrat typ závodu, jak ideálně rozvíjet kondici, dočtete se o vhodné výživě, správném cyklistickém posedu, výběru materiálu či možnostech regenerace. Pravidelný seriál najdete na stránkách Deníku Rovnost každý čtvrtek. Pokud máte tipy na témata, která vás o triatlonu zajímají, pište na e-mail jaroslav.kara@denik.cz.

Na svých internetových stránkách má poutavé motto: Netrénuji chytře, ale hodně. „Je odvozené od toho, že lidi pořád vymýšlejí, jak trénink ošmelit, chtějí trénovat co nejmíň, ale být nejlepší, což bohužel moc nejde. Pokud nenajezdíte objemy, nezískáte základní vytrvalost, nemůžete na tom stavět,“ sděluje vicemistr světa v terénním triatlonu do 19 let nebo evropský šampion v dlouhém triatlonu do 23 let.

Přitom nezařazuje příliš dlouhých tréninků, spíš intenzivních. „Běhů přes dvacet kilometrů absolvuji minimum, běhám úseky na stadionu, dvoustovky, čtyřstovky, kiláky, pro základní vytrvalost běhám hodinu, maximálně dvě. Čerpám z kola. Když jezdím čtyři pět hodin, pohybový aparát je schopný si to přenést do běhu. Lidi si myslí, že mám čtyřicetikilometrové tréninky, ale z toho bych se rozsypal, tělo se z takové dardy dlouho vzpamatovává. Půlmaraton tělo zkousne za dva dny, třicítku za týden a po maratonu trvá dva tři týdny, než se otřepu. Zbytečně by mi to oddálilo důležité tréninky,“ povídá.

V běžecké části se triatlonista často může ocitnout v krizi, která nastane z různých příčin. Dostaví se žaludeční křeče, svalové, energetické či fyzické vyčerpání. „Většinou to nastupuje postupně, nezatmaví se do půl minuty, takže je dobré to řešit dopředu, dávat si pozor na detaily. Pravidelně jíst, pít, držet rovnoměrné tempo. Pokud cítím, že není dobrý žaludek, vypiju trochu koly a lehce zvolním na dva tři kilometry, tělu často pomůže, když se sníží intenzita. Na svalové křeče dávám brufen, většinou povolí. Když nezabere, musím zastavit a sval trochu protáhnout, moc jiného dělat nejde,“ přibližuje.

V překonání krize pomůže kvalitní příprava. „Většinou se v závodě nestane nic extra, co jste v životě nezažili. Když vás v tréninku přepadne hlaďák, v závodě už ho cítíte a víte, že musíte rychle něco doplnit,“ podotýká.

Pokud cítí intenzivnější bolest třeba v kyčli, koleni nebo kotníku, nedoporučuje sebezapření. „Omezující bolest je jediná věc, kvůli které jsem ochotný závod vzdát. Nestojí za to kvůli dokončení jednoho závodu pohnojit si celou sezonu,“ nabádá Soukup.