Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kyněra: Když někdo skončí, vždycky mě to sebere

Znojmo /ROZHOVOR/ - Trenér plavců Jiří Kyněra má za sebou bohatou plaveckou, ale i trenérskou kariéru. Na svém kontě má pár mistrovských titulů, jako trenér vychoval několik olympioniků.

16.4.2010
SDÍLEJ:

Trenér plavců Jiří KyněraFoto: Deník/Martin Andrle

Člověk ho nejčastěji vidí, jak chodí okolo bazénu se stopkami na krku. Patří mezi první plavce znojemského klubu, kteří dokázali získat medaili na národním mistrovství a bezesporu je nejúspěšnějším plaveckým trenérem poslední doby. Řeč je o Jiřím Kyněrovi.

Přeci jenom už nějaký ten pátek od vašeho prvního kontaktu s plaváním uplynul. Jak na to vzpomínáte?
Teď si připadám už jako pamětník. Ale chodil jsem zhruba do páté třídy, kdy jsem byl na školních závodech v plavání. Odtud si mě do klubu vybrali tehdejší trenéři Zoufalý s Vrzáčkem. Psal se rok 1967 a mě bylo tehdy devět let.

Takže jste vlastně v klubu od jeho samotného začátku…
Dá se to tak říct. Plavecký oddíl ve Znojmě byl založen v říjnu roku 1966, já s ním začal v září následujícího roku. Ale celou tu dobu jsem nebyl jenom ve Znojmě.

Takže vaše aktivní kariéra byla rozložena mezi více plaveckých klubů?
Do patnácti let jsem plaval ve Znojmě. Poté jsem odešel plavat do brněnské Komety, tehdy to vlastně byla Rudá Hvězda Brno. Do ní jsem šel v prváku studia na gymnáziu. V Brně jsem vydržel tři roky a pak mé kroky směřovaly do Bratislavy. Nastoupil jsem tam na vysokou školu a trénoval pod vedením Miroslava Rolka.

Dnešní veřejnost vás více vnímá jako trenéra, než plavce. Kdy vůbec začala vaše trenérská kariéra?
To bylo v roce 1981, po skončení vysoké školy. Dělal jsem ve Znojmě vedoucího plaveckých kurzů pro základní školy. K tomu jsem začal dělat i tréninkové jednotky klubu. Postupně jsem se začal více věnovat oddílu, protože jsme měli výsledky. Začali jsme zdokonalovat metodiku, přišli další trenéři a celý klub šel nahoru.

Znojemský klub celkem pravidelně vysílá své plavce na olympijské hry. To je asi ta nejlepší vizitka trenéra, ne?
Určitě, nic víc ani není. Prvního olympionika jsme měli v roce 1988, kdy se v Soulu představil Radek Beinhauer. Poté byla v Barceloně Olga Šplíchalová, v Atlantě Šplíchalová, Chrástová a má dcera. V roce 2000 byl na olympiádě jen Květoslav Svoboda, v Aténách byl Svoboda, Kyněrová a Rubáček a na poslední olympiádě byl Svoboda s Rubáčkem. Takže vizitka to je, myslím, dobrá.

V minulosti se hodně mluvilo o výstavbě nového plaveckého bazénu…
Projekt stále máme, ale je to otázka financí a stávajícího složení vedení města. Každý si myslí, že pro pár plavců je zbytečné stavět bazén, ale ono je všechno trochu jinak. Znojemský bazén slouží celému okresu. Musí uživit jak školní plavání, tak i to rekreační a výkonnostní. My jsme chtěli vystavět nový bazén, který by byl ve spojení s tím stávajícím, ve kterém by se udělali ještě vířivky a sloužil by veřejnosti takřka čtyřiadvacet hodin denně.

Takže projekt upadl v zapomnění?
To doufám ne. Ten bazén Znojmo potřebuje, protože čím dal více lidí chce plavat, ale hodiny pro veřejnost jsou značně omezené. Přitom co může například starý člověk dělat. Běhat kvůli kloubům nemůže, jízda na kole v plném provozu je téměř nemyslitelná a zbývá plavání. Je ideální, zejména z hlediska lékařského.

Je vůbec nějaká jiná cesta?
Ještě jsme řešili zastřešení plaveckého bazénu na plovárně Louka. Nebylo by to tak finančně náročné a byl by k dispozici ne čtyři měsíce za rok, ale třeba osm. Na ty nejmrazivější období by se samozřejmě zavřel. Dneska chodí i na tu plovárnu minimum lidí se jen tak válet. Spousta z nich si jde zaplavat a jde domů.

Má vůbec znojemské plavání nástupce typu Svobody nebo Rubáčka?
Určitě tu někteří jsou, teď například Marek Polach, kterému se povedlo domácí mistrovství. Ale v plavání je to běh na dlouhou trať. Měli jsme tu například Marka Jelínka, který po osmi letech začal sbírat medaile, jenže musel skončit ze zdravotních důvodů. Podobně na tom byli i Tomáš Melichárek s Martinem Havlíkem. Ti ovšem skončili z jiných důvodů.

To trenéra asi hodně mrzí, že?
Určitě, vždycky mě to dost rozhodí. S plavci to není ze dne na den, ale trvá to dlouhou dobu, než se začne prosazovat. Roky trvá než se tělo se vším sžije. Když vám potom někdo po osmi letech dřiny skončí, strašně vás to mrzí.

Nedávno se hodně mluvilo o vašem rozchodu s Květoslavem Svobodou. Sledujete vůbec ještě jeho výsledky?
Jako trenér reprezentace musím. Vím, jak plave a upřímně jsem od toho přestupu do Brna čekal trochu víc. Myslel jsem, že plnohodnotně využije svůj potenciál k tomu, aby byl ještě lepší. Zatím je to spíše naopak.

A jak se s odstupem času na váš vzájemný konflikt díváte?
Já se Květošovi nedivím, že chtěl změnit prostředí. Ono poslouchat sedmnáct let každý den Kyněru, jak se po něm vozí, je asi pěkně na makovici. Mě jen mrzí ten způsob, jakým jsme to řešili.

I přes mnoho trenérských povinností stále aktivně plavete. Jak jste se k veteránskému plavání dostal?
To byla náhoda. V roce 1997 byl v Praze evropský šampionát veteránů, tak jsme se tam vydali a mě to maximálně nadchlo.

Jak si vedete a jak dlouho ještě plánujete do vody skákat?
No, uvidíme. Mým nejlepším výsledkem je druhé místo na Mistrovství světa ve veteránském plavání. Stříbro jsem získal na znakové dvoustovce. Na stovce jsem byl šestý a padesátce okolo desátého místa. V takovém laufu přeci nemohu skončit. (smích)

Autor: Martin Andrle

16.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Vodárenská společnost přispěla na nový přístroj. Pomůže při odběrech krve

Žáci 1.B třídy ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě – Příměticích s paní učitelkou Evou Nachtneblovou.

NAŠI PRVŇÁCI: představujeme žáky ZŠ Prokopa Diviše ve Znojmě a ZŠ Konice

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

Skokanům na kandidátkách pomáhají tituly a profese lékaře. Vzbuzují důvěru

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Zakroužkováním až čtyř jmen mohou voliči své favority z nižších příček kandidátek poslat do poslanecké sněmovny. Některým v minulosti pomohli i o deset příček.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra KDU-ČSL a poslance Jiřího Miholy

Jižní Morava – Jiří Mihola je lídr jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek od 11 do 12 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

Budování u znojemských hradeb? Dělníci zahájili výkopy bez archeologů

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Pokochat se pohledem z nově zpřístupněné vyhlídky věže, odpočinout si v hradebním příkopu nebo si zkrátit cestu z Pasteurovy ulice do centra města přes Kapucínskou zahradu ve Znojmě budou moci turisté již od příští sezony. Do práce u hradeb, které objednalo město, se firma pustila bez přítomnosti archeologa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení