Překvapilo vás vaše zvolení?
Vlastně ani ne. Šel jsem do toho s tím, že tuhle funkci chci. I když ten hlavní motiv byl u mě trochu jiný než zisk funkce. Říkal jsem si, že když tady ve Znojmě máme dva tak šikovné olympioniky a další nadějné plavce, má cenu to zkusit, i když je to samozřejmě obrovská zodpovědnost.
Měl jste i další důvody, proč kandidovat?
Druhým důvodem byla neutěšená situace v českém plavání, která se mi dlouhodobě nelíbí. Kromě mě se o tu funkci ucházeli ještě dva lidé, jeden o dost mladší než já a druhý výrazně starší, který už kdysi v reprezentaci působil. S jeho názory jsem se nikdy neztotožnil, nesouhlasil jsem s ním, takže možná i snaha něco změnit byla motivací, proč kandidovat.
Co podle vás rozhodlo ve váš prospěch?
Přišel jsem s dost revolučními návrhy, které ale pan předseda svazu hodně těžko trávil. Ještě to bude určitě problém při dalších jednáních, protože se jedná o peníze, zejména o peníze pro samotné sportovce. Jemu se to nelíbilo, mně naopak ano, protože vím, jak žije a co potřebuje mladá generace. Individuální sport je dřina, plavci si zaslouží nějakou motivaci, i třeba finanční.
Je pro vás zvolení do funkce završením dlouhých let strávených u bazénu?
Tak snad ještě nejsem na úplném konci kariéry. (smích) Je sice pravda, že se říká, že reprezentace je vrchol trenérského snažení, ale podle mě to v plavání nechodí jako třeba ve fotbale. Nás nekandidovalo tolik, někteří, kteří by mohli, raději podporovali v kandidatuře mě, a to výrazně.
Jak moc jste věřil tomu, že by mohli zvolit právě vás?
Zase až tak moc ne. Když jsem prezentoval svůj projekt, některé to nadchlo, ale někteří proti mně vytvořili opozici. Třeba se tam objevil jako kandidát Josef Nalezený, který už kdysi reprezentačního trenéra dělal, toho tam natlačili, podle mého názoru, předseda svazu a reprezentační trenérka. V každém případě jsem je asi zaskočil svojí připraveností natolik, že nakonec i oni dva hlasovali pro mě.
Vypracování projektu byla podmínka kandidatury?
Ano. Měli jsme vypracovat vizi na čtyři roky, jak by mělo fungovat reprezentační družstvo. Plus jsme ještě měli zpracovat projekt pro příští rok. Já jsem měl svoji práci detailně propracovanou, dokonce jsem už stanovil limity pro jednotlivé soutěže. Ty samozřejmě musejí ještě být oficiálně schváleny, ale podklady jsem pro ně už dodal.
Co je hlavním bodem vaší vize?
Nazval jsem to motivačně-finanční program. Znamená to, že se reprezentanti rozdělí do tří skupin, podle úspěšnosti. Olympionici, účastníci mistrovství Evropy nebo světa a pak ti ostatní. Skupina A by měla být honorována deseti tisíci, skupina B poloviční částkou a ta poslední by neměla mít žádné odměny. Chtěl bych, aby právě plavce z B a C skupin motivovala finanční odměna k tomu, aby se snažili postoupit do kategorie A. V téhle kategorii ještě navíc platí, že pokud někdo zaplave limit, bude mít potom rok pokoj a nebude ho muset zaplavávat pořád znovu.
Vytížený jste hodně už jako trenér znojemských plavců, teď to asi bude ještě horší, viďte?
Bude. Já bych ale chtěl ten systém změnit tak, aby se reprezentační trenér nemusel denně nebo týdně zabývat všemožnými záležitostmi, které za něj může řešit někdo jiný. Prostě aby bylo jasně dané, co plavci smějí a co ne, kam až můžou zajít.
Takže i nadále budete trénovat Znojmáky?
No jistěěě! (smích) Dokonce jsem uvažoval o tom, že se zřeknu reprezentace, pokud by měl nastat nějaký problém v oddílu, kdybych musel ze Znojma odejít. Pro mě je oddíl na prvním místě, i když v zahraničí je to třeba naopak. Reprezentační trenérství je u nás spíš čestná funkce, zatímco trénování tady je pro mě bytostně důležité.
Podíváte se, jako nový reprezentační trenér, na olympiádu do Pekingu?
To bohužel ne, protože tuhle funkci začnu vykonávat až od září, tedy po olympiádě. Reprezentační trenér je volen na čtyři roky, takže moje funkční období by mělo končit po olympiádě v roce 2012. To by musel Květoslav Svoboda nebo Michal Rubáček excelentně zaplavat.
Jak jsou na tom s formou Květoš s Michalem před Pekingem ?
Podle mě velmi dobře. Otestuje je teď mistrovství republiky, které je příští týden. Odjíždíme ve čtvrtek, závody jsou od pátku do neděle v Praze-Podolí.
V červenci se tady mělo konat soustředění reprezentantů, to stále platí?
No, pravděpodobně už ne, protože poslední rozhodnutí reprezentační trenérky, paní Passerové, znělo, že všichni pojedou trénovat do Prahy, to je osm lidí a trenéři. Jenže čtyřem plavcům z těch osmi dala výjimku, že můžou trénovat, kde chtějí, takže do Prahy by odjeli jen Svoboda, Rubáček, Fučík a Verner. Čili jsme se domluvili s Markétou Kaplanovou a Zdeňkem Tobiášem, že pošleme jako trenéři slušnou omluvu, že do Prahy nepojedeme.
Nejsou tam dobré podmínky?
To nejsou. Shodli jsme se na tom, že jsme schopní vytvořit si lepší podmínky tady.
Takže zůstanete ve Znojmě?
No, původně to tak vypadalo, ale teď zvažujeme, že bychom jeli spolu s Tomášem Fučíkem a jeho trenérkou do Slovinska, kde jsou skvělé podmínky.