Co vás přivedlo do Znojma?


Zařídil to můj kamarád Honza Stáňa. Předvedli jsme ve fitku společný trénink. Ve Znojmě jsem předtím byla jen jednou, právě na návštěvě za Honzou.

Může tady kulturistka ochutnat víno?
Určitě. Dokonce jsem vloni byla na Břeclavsku na dovolené a udělala si takový víkend s vínem. Musím přiznat, že jsem milovnicí vína.

Určitě ale musíte dodržovat nějaký stravovací režim…
Přísný režim mám jen tři měsíce před závody. Mám striktně dané množství bílkovin, sacharidů, které můžu sníst. Když se nepřipravuji na závody, tak si dopřávám.

I třeba knedlo, vepřo, zelo?
To ne. Ale to není o tom, že bych na to měla chuť a nějak si to odpírala. Už to mám jinak, vím, že takové jídlo mi nepřinese nic pro tělo, takže si raději dám něco kvalitního.

Jak jste vůbec ke kulturistice přišla?
Díky mému kamarádovi z Liberce, který mi řekl, ať to zkusím. Bylo mi šestnáct a půl, když jsem začala cvičit. Od sedmnácti let závodím. Zjistila jsem, že mi vyhovuje individuální sport, kde se spoléhám jen sama na sebe.

Co je na kulturistice nejhezčí, co vás u ní drží?
Cesta, na které člověk objevuje svoje tělo a zjišťuje, co s ním jde vše dělat. Kam až je schopen dojít. Je to taková cesta bojovníka jako v knize Cesta poklidného bojovníka.

Svaly a žena nejdou zrovna dohromady. Jak vy pohlížíte na kulturistiku?
Ženská kulturistika šla hodně do extrémů. Už přesáhla hranice tak, že té muskulatury je moc. Můj sen by byl vrátit kulturistiku tam, kde byla před dvaceti lety. To je asi nereálné, protože to je, jako bych chtěla změnit třeba výkony plavců před dvaceti lety. Musím to tak brát. Je ale pravda, že svaly se mi líbí, i na ženských. Ženská kulturistika bude vždycky extrém. Může ji dělat žena s hodně velkým já. Musí mít hodně vůle, sebejistoty a schopnosti ustát to, že okolí na vás kouká a jste středem pozornosti. I já jsem s tím dlouho bojovala. Pak jsem si řekla, proč by mi měli lidi určovat, co mám dělat. Je to jako by mi říkali, proč mám blonďaté vlasy, ať si je změním na tmavé. Proč, když je chci mít blonďaté? Nebudu se řídit podle ostatních.

Kolik času kulturistice věnujete?
V přípravě trénuji dvakrát denně šest dní v týdnu. Jinak jsem ale v posilovně každý den od rána do večera, protože jsem osobní trenérka. Posilovna je vlastně můj druhý domov. Lidé už si ze mě dělají srandu, jestli mi tam nemají udělat pokoj s televizí, postelí a kuchyňkou.

Dostanete se třeba do lesa?
Je fakt, že volna mám čím dál méně. Snažím se ale najít čas pro sebe. Přírodu mám ráda a když můžu, snažím se vypadnout i na celý den a věnovat se turistice.

Do kolika let se dá kulturistika dělat?
Dokud vám to zdraví dovolí. Ženské se dokáží udržovat do padesáti i šedesáti let, aby vypadaly dobře.

Vy máte světový titul z roku 2009…
A teď jsem před dvěma měsíci vyhrála v Madridu evropského Arnolda. To je ještě vyšší soutěž než mistrovství světa.