Tři sta osmdesát metrů dlouhá se sedmdesátimetrovým převýšením. Takovou trať muselo v neděli absolvovat jedenadvacet účastníků již osmého netradičního cyklistického závodu do vrchu. O její obtížnosti hovoří i fakt, že jezdcům, kteří nevyjedou až do cíle, měří pořadatelé i délku ujetého úseku až k prvnímu sesednutí z kola.

Závod už od svého začátku vede po stejné trase se startem na prostředním mostku přes Gránický potok a s cílem v horní části ulice Gránická, těsně před výjezdem na ulici Dvořákova.

Letošním vítězem se stal Martin Vojtěch z Cyklo Klubu Kučera, který dokonce překonal traťový rekord.

„Původní rekord měl hodnotu dvě minuty a dvanáct vteřin a platil od roku 2002. Jeho držitelem byl Bohumír Dobeš. Martin Vojtěch rekord zlepšil o dvě sekundy,“ uvedl manažer Cyklo Klubu Kučera a pořadatel závodu Čestmír Vala.

„Byla to spíše náhoda. Absolvovat závod do vrchu jsem se rozhodl jen chvilku před startem,“ řekl Vojtěch.

Připravoval jste se nějak speciálně na tento netradiční závod?
Vůbec ne. S klukama jsme se vraceli z tréninku na závody, které budou poslední víkend v srpnu. A oni říkali, že je zrovna závod do vrchu. Tak jsme si řekli, že to zkusíme.

Jaký jste měl ze závodu pocit?

Je pravda, že kopce umím. Ty mi nedělají problém. Takže samozřejmě dělám i silový trénink na kopce, dlouhé úseky a s těžkým převodem. Není to sice speciální příprava na tento jeden závod, ale spíše obecný trénink na kopce.

Byl to váš první závod do vrchu, nebo jste už nějaký podobný jel?
Byl to můj první.

Překvapil vás v tom případě váš konečný výsledek?

Umístěním ani ne. Když jsem viděl startovní pole, tak jsem si říkal, že budu na prvních místech. Že ale udělám rekord trati, to jsem nečekal. Tím méně, když jsem se dozvěděl, že je sedm let starý.
Navíc jsem byl po nemoci a po jednom z prvních tréninků. Říkal jsem si, že ten kopec jen tak vyšvihnu a půjdu domů. A ono to dopadlo, jak to dopadlo.

Bral jste to jako seriózní závod?
Byl to spíš hec. Závod je to sice jako každý jiný, ale v tomto případě jde o rychlou záležitost, kolem dvou minut.

Máte už za sebou nějaký letošní cyklistický vrchol, nebo se na něj teprve chystáte?
Jedním z vrcholů byla Vinařská padesátka, kde jsem byl sedmý celkově a čtvrtý ve své kategorii. Na další vrchol se chystám právě poslední víkend v srpnu, kdy pojedeme závody horských kol kolem vranovské přehrady.

Takže vaší hlavní specializací jsou horská kola?
Kdysi to tak bylo. V poslední době se ale předělávám spíše na silnici. Ještě vloni převažoval bike, letos je to ale už půl na půl se silničním kolem.

Kolika závodů se ročně zúčastníte?
Je to asi pětadvacet závodů, včetně zahraničních.

Které z nich jsou nejobtížnější, je to právě Vinařská padesátka?
Vinařská padesátka rozhodně nejtěžší není. Záleží vždy na tom, jaká se sejde konkurence. Hodně náročné bývají silniční závody v Rakousku.
Letos byl pro mě asi nejobtížnější Závod Evropa tady ve Znojmě. Přijela totiž velmi kvalitní konkurence a závodilo se hned od prvního metru.

Závod do vrchu – celkové pořadí
1. Vojtěch Martin ⋌2:10
2. Dobeš Bohumír ⋌2:34
3. Meidl Roman ⋌2:47
4. Kocián Viktor ⋌2:51
5. Toman Vojtěch ⋌2:58
6. Šolc Jan ⋌3:11
7. Hrůza Ivo ⋌3:12
8. Bednařík Zdeněk ⋌3:35
9. Boček Vlastimil ⋌3:58
10. Toifl František ⋌3:59
11. Jelínek Luděk ⋌4:22
12. Duchoň Libor ⋌200 m
13. Vančura Vojtěch ⋌155 m
14. Plašilová Lenka ⋌155 m
15. Krutiš Milan ⋌154 m
16. Jelínková Jitka ⋌140 m
17. Šolc Jaroslav ⋌138 m
18. Boček Matyáš ⋌117 m
19. Nezvedová Věra ⋌108 m
20. Nezvedová Karolína ⋌69 m