Zdědil jste lásku k cyklistice po někom z rodičů? Pomáhají vám a podporují vaše sportovní úsilí?
Bratr i otec hrají vesnický fotbal. Hrál jsem ho i já, ale skončil jsem asi před třemi lety. Teď už se věnuji jenom kolu. Vzhledem k tomu, že ve Znojmě není žádný profesionální tým, který by se silniční cyklistice věnoval, loni na jaře jsem se připojil k brněnskému družstvu Favorit Brno. Ještě lepší tým je však MAPEI cyklo Kaňkovský Olomouc, kam jsem přešel letos v dubnu. Znamená to pro mě, že rodiče mě vozí do Brna, kde má olomoucký klub pobočku. Tam se všichni závodníci scházíme a odtud také odjíždíme na závody.
Chcete se věnovat sportu profesionálně? Co vůbec studujete?
Učím se ve Znojmě na Dvořákové ulici na opraváře zemědělských strojů. Mému sportovnímu snažení fandí většina učitelů i mistrů. Mnohem raději bych se ale věnoval cyklistice na profesionální úrovni. Vím, že bude záležet jen na mojí píli a vytrvalosti. Vrcholový sport už není jen o talentu.
Jak často a kde trénujete? Máte tu správnou disciplínu a sebekázeň?
Trenér mi posílá tréninkový plán, který bych měl dodržovat. Každý den bych měl ujet na kole nějakých sedmdesát kilometrů. To se mi většinou nepodaří. Zpravidla se vydám z Olbramkostela do Kravska, pak do Vranovské Vsi, Lesné, Šumné, Vracovic a zpět domů. Je to necelých čtyřicet kilometrů. Málokdy se mi podaří jet tento okruh dvakrát. Všichni známí nebo ostatní cyklisté se mi smějí, že jsem paradoxně první, když tak málo trénuji.
Daří se vám dodržovat životosprávu? Myslím tím, jestli kouříte nebo pijete alkohol?
Nekouřím, cigarety mi vážně nechutnají. Ani s pitím alkoholu nemám problémy, i když vítězství se musí oslavit. Stačí mi malý přípitek, bujaré oslavy ani večírky po závodě nepořádám.
Za jakou kategorii závodíte?
Letos jsem jel za kadety, příští sezonu budu jezdit za juniory. Kategorie se liší v délce trati. U kadetů je to nějakých sedmdesát nebo devadesát kilometrů. Juniory pak čeká silniční závod v délce sto kilometrů nebo delší.
Máte nějaký velký sen, který byste si rád splnil?
Metou všech silničních cyklistů je Tour de France. Tohoto prestižního závodu bych se rád zúčastnil, je to možné od jednadvaceti let. Všechno je o talentu a o disciplíně. Jedna etapa tam měří dvě stě a více kilometrů. Závodníci si tam sáhnou až na samotné dno svých fyzických i psychických možností.
Jakou roli hraje terén?
Důležitá je kvalita silnic, která je všeobecně špatná. Jakákoli nerovnost mě rozhodí a ztratím pak rychlost. Nemám rád kopcovitý terén, kopec je pro mě největší překážkou. Daří se mi rychlostní tratě, tam dokážu uspět.
Co vás čeká nyní? Není na kolo už zima?
Na kole stále jezdím. Pokud je nad nulou, ještě se to dá vydržet. Závody už mě nečekají žádné, nejdříve na jaře. Trénovat bych měl na horském kole techniku. Na jaře nás čeká soustředění v Chorvatsku, kde jsme byli i loni. Tam nám trenér řekne, jaké má od sezony očekávání.
