Jak říká její otec, známý znojemský atlet Karel Chmelíř, jablko nikdy nepadá daleko od stromu. „V roce 1996, když bylo dceři deset let, jsme si s Veronikou vyjeli do Gránic na běžkách. Sněhu bylo dost, u Spáleného mlýna byly závody na běžkách dětí. Organizoval to tenkrát Junák. Veronika chtěla jet, byl to společný start i s kluky na jedno kolo. Start a cíl u Spáleňáku. Vyhrála s přehledem, dostala diplom, porazila i dvanáctileté kluky a byla šťastná. Za hodinu jeli muži. Přemluvila mě, abych také jel, že na mě počká. Směr Hradišťská Hájenka – Citonice a na zpět do Znojma. Skončil jsem tehdy první před L. Grossem a měla obrovskou radost, že jsme oba vyhráli. Byl to její první závod. Nyní jako první žena v historii ze Znojemska byla na startu ČEZ Jizerská 50," uvedl hrdě Karel Chmelíř. Veronika jela Jizerskou firemní Raul štafetu 4×3 km. Celkově startovalo 41 štafet a tým s Veronikou Chmelířovou skončil na 31. místě.

Jste ze sportovně založené rodiny. Kdo v ní ještě sportuje?

Táta se věnoval převážně atletice, a to i na trenérské pozici. Miluje běžky a také cyklistiku. Zaběhl devětkrát Jizerskou 50, čtrnáctkrát Šumavský maraton, jednou Vasův běh, což obdivuji. Mým cílem je jednou zkusit půlmaraton. Mamka taky běhávala, teď propadla kouzlu nordic walkingu, oba bratři hráli hokej a jeden i házenou.

Vy sama jste provozovala nějaké sporty? Co pro vás sport znamená?

Můj dík paří právě rodičům, že mě ke sportu vedli. Sport člověka vede k disciplíně, často ke kolektivní spolupráci, tuží zdraví i povahu. Tak jak na sobě člověk musí pracovat po sportovní stránce, funguje pak i v běžném životě. Nemá pak obavy z žádných překážek.

Na základní škole jsem začínala pod vedením paní Dančové u korfbalu. Mou velkou láskou se ale stal volejbal. Za PSK Znojmo jsme tehdy s panem Bílkem vyhráli i 1. ligu kadetek a sbíraly úspěchy na evropských turnajích. To byly krásné roky. Volejbal mě neopustil ani teď a většinou trávím celé léto na beachových kurtech. Baví mě vše od tenisu, přes badminton, squash, bruslení na ledě i asfaltu. Vlastně jakmile mam volno, vždy je na prvním místě sport.

Jaký vztah máte k běžkám a jak jste se dostala k Jizerské 50?

První lyže jsem dostala asi v sedmi letech k Vánocům. Pak už to šlo samo. K Jizerské 50 jsem se dostala náhodou. Kamarádka modelka a moderátorka, Lucka Váchová Křížková hledala nějaké spolubojovníky do štafety. Jediný zádrhel byl v tom, že jsem na lyžích nestála nejmíň tři roky.

Vzdálenost tří kilometrů štafety se tváří dost nevinně dokud nezjistíte, že jedete závodní trať. Krpál nahoru střídá krpál dolů, stopa žádná a při devíti nad nulou totální obleva a místy kaluže. První odpich a věděla jsem, že to bude makačka do posledního metru.

Jak vnímáte úspěchy našich biatlonistů a především biatlonistek? Sledovala jste MS v Novém Městě na Moravě?

Je to skvělé, jak se český biatlon neuvěřitelně zvedl a sbírá medaile všude ve světě. Když jsem byla dítě, hodně jsme s rodiči do Nového Města jezdili, takže jsem zažila atmosféru MS i naživo a ukořistila tenkrát i podpisy závodníků do památníku.

Váš manžel je aktivní sportovec, hrající dnes za Žilinské vlky…

Milan je historicky prvním odchovancem Znojma, který si zahrál v extralize a české reprezentaci. Prošel extraligovými kluby Pardubic, Karlových Varů, Chomutova a samozřejmě i Znojma, kde působil v letech 1997–2003 a 2013–2014. Hraje na postu útočníka. Momentálně působí ve slovenské extralize v týmu Žilinských vlku, kde je nyní i kapitánem.

Jak vnímáte manželovy sportovní počiny?

Manželovi samozřejmě fandím. Dřív jsem docházela na většinu zápasů, nyní mi to bohužel vzdálenost a pracovní vytíženost nedovolí, ale sleduji výsledky alespoň online. Nikdy nezapomenu na to, když Karlovy Vary vyhrály mistrovský titul, to pro mě zůstává největším sportovním zážitkem.

Fandíte nějakým sportovcům ze Znojma?

Samozřejmě fandíme Orlům, kde máme hodně kamarádů, dlouhé roky byl náš favorit kamarád plavec Květoslav Svoboda. My jsme s Milanem oba velcí patrioti. Fandíme Znojmu celkově.

Jak se udržujete ve formě?

Snažím se hlídat jídelníček, vyhýbám se hlavně mouce, nepřejídám se. Kondici si udržuji pravidelným běháním a posilováním. Jóga je skvělá na protažení, a když je potřeba „nabušit se" rychle, zapojuji kruhové tréninky.