Z minulé sezony mu zůstalo na soupisce sedm hráčů, zbytek doplňuje juniory. „Prakticky se jedná o úplně stejnou obměnu jako v roce 2010, kdy jsme sestoupili z extraligy. Borci mají velký potenciál a je potřeba naučit je hrát na mužské úrovni,“ říká Libor Šťasta v rozhovoru pro Znojemský deník Rovnost.

Jak jste se dostal k trénování A-týmu TJ Znojmo Laufen?
Klub mi nabídl příležitost a já ji přijal. Je to pro mě výzva.

Změnilo se něco ve výkonnosti florbalistů za tu dobu, co jste u „áčka“ nebyl?
Co se týče taktiky a ostatních věcí, tak se toho moc nezměnilo. Změnilo se to, že spousta florbalistů hraje odmala a techniku má daleko lepší, než kluci, kteří zde působili dříve. V minulosti vstoupilo do florbalového prostředí spoustu hokejistů a fotbalistů, kteří měli styl „přihraj a běž“, což je v současném kádru potřeba vypilovat a sladit.

Stavíte na florbalistech, kteří hrají za Znojmo dlouhodobě. Jak vůbec vypadá současná soupiska?
V sestavě máme osm až devět juniorů, kteří nejsou políbení dospělým florbalem. Dále pokračuje sedm hráčů z původního kádru, což je hodně málo. Prakticky se jedná o úplně stejnou obměnu jako v roce 2010, kdy jsme sestoupili z extraligy. V přípravě trénuji pětadvacet borců, z nichž vyberu zhruba dvacet. Ostatní půjdou do dalších týmů TJ – do „béčka“, případně trénovat s dorostem. Junioři cvičí s A-týmem, jelikož všichni jsou de facto součástí prvního mančaftu. Mají velký potenciál a potřebují se naučit hrát na mužské úrovni.

Soupisku tedy jste tedy na sto procent ještě neuzavřel? Už v sobotu vám začíná prvoligová sezona.
Mám ji uzavřenou. Minulou středu jsme hráli pohárové utkání v Havířově a soupiska už je kompletní.

Florbalista Pavel Palát prozradil v rozhovoru pro klubový web, že si přípravu řídíte zcela sám. Čím se to projevuje?
Proběhl takový rychlokurz, jelikož jsem mančaft převzal prvního července a spousta týmů už trénuje od května. Měli jsme málo času. Tréninky byly třikrát týdně a spoustu věcí jsme nestihli. Zaměřili jsme se na rychlostní vytrvalost, výběhy do kopců a za dvacet dní jsme šli do haly. Deset let jsem dělal atletiku a mnoho prvků si chystám sám. Nikdo další mi s tím nepomáhá.

Mimo výhry v přípravném utkání proti FBC Aligators jste v přátelských utkáních v rámci českého poháru dvakrát prohráli. Sérii neúspěchů se vám podařilo zlomit až minulou středu právě proti Havířovu. Potvrzuje to do sezony tvrzení „Těžce na cvičišti, lehce na bojišti“?
V základní části je pro nás důležité uhrát dobré výsledky a postoupit do play-off. Nicméně klíčové je osvojit si herní taktiku a vše vystavět cihlu po cihle. Zásadní věcí je teď obrana. Ta se od zápasu s Otrokovicemi po duel s Ostravou velmi zlepšila. Spoustě hráčů jsem vysvětlil, jak mají bránit. Na podobném principu jsem stavěl i postupující tým z let 2007/2008. Během dvou let jsme si dali za cíl dojít do extraligy, což se povedlo. Jednalo se o bývalé hokejisty a také jsem s nimi začínal úplně od píky. Pro mě je důležité nastavit tréninkové prostředí jako v superlize. Historie se opakuje.

Vyznáváte spíše obranný styl, nebo se snažíte o větší agresivitu?
Borce chci naučit improvizaci, aby uměli měnit systém během hry. Chceme takticky nejvyspělejší mančaft. Podle válečného umění Sun ’C musíme diktovat tempo a překvapit soupeře.

Zkoumal jste týmy z první ligy? Který podle vás bude nejtěžším soupeřem?
U každého soupeře si zapisuji, jak hraje. Vždy je to individuální.

Netrénujete pouze „áčko“. Florbalem žijete. Zvládáte všes civilním zaměstnáním?
Mám dvě práce. Podnikám a trénování beru jako další zaměstnání. Dělám, co mě baví a navíc dostanu zaplaceno, což je fajn. Jsem rád, že i manželka mi vychází vstříc. Navíc chci, aby i moje děti hrály florbal, a když vidí tátu, jak trénuje, tak mohou ke sportu inklinovat.