Jak jste spokojený se svými výsledky?

Tak napůl. Ve znakařské dvoustovce jsem chtěl postoupit, chyběly mi čtyři místa. Doplaval jsem kousek za osobním rekordem. Ve vedlejších disciplínách jsem si vytvořil dva osobáky, super bylo i osmé místo ve finále štafety.

Kterého umístění si ceníte víc?

Pro mě znamená nejvíc asi dvacáté místo ze znakařské dvoustovky, protože se jedná o individuální zá­vod.

Trenér Jiří Kyněra tvrdí, že jste v závodě až moc chtěl…

Trochu se to na výsledku podepsalo. Předtím jsem právě plaval dvě vedlejší disciplíny, kde se mi dařilo, pak jsem měl dva dny volno. Říkal jsem si, že to zvládnu, ale byl jsem docela nervózní. Mělo to dopadnout líp. Je to poučení pro příště, nic neřešit a plavat.

Jak se vám zamlouvala atmosféra univerziády?

Užil jsem si slavnostní zahájení s nástupem zemí na stadion, měli jsme vlajky. Nic takového jsem předtím nezažil. Společně jsme bydleli ve vesnici, setkávali se s dalšími sportovci.

Na koho zajímavého jste narazil?

Deset dní jsme znali pouze cestu z vesnice do bazénu, nebyl moc čas. Až ke konci jsem se dostal i na jiné sporty, takže byl zážitek vidět třeba americké basketbalisty. Setkal jsem se i s našimi medailisty.

Očima trenér
„Marek byl šťastný, že se na univerziádu dostal, limity byly přísné. Cíl byl zaplavat aspoň čas, kterým se kvalifikoval, což se mu nakonec nepodařilo. Ve své hlavní disciplíně až moc chtěl, to také není dobře. Je to bojovník a věřím, že další podobné akce ho ještě čekají."
trenér Jiří Kyněra


Poznal jste i odlišnou kulturu?

Přibližně dva dny jsme měli čas, mohli jsme jet na výlet, prošel jsem si i doprovodné programy. Poznal jsem, že Korejci by se rozkrájeli, aby se cizincům v jejich zemi líbilo a cítili se dobře. Neustále na nás mávali, chtěli se fotit, vyptávali se, přáli hodně štěstí. Nerozlišovali, jestli je sportovec hvězda, nebo se mu nedaří.

Měli zájem také o plavání?

Na hlavní program chodila narvaná hala, to jsem si strašně užíval. Jen škoda, že jsem to nezvládl já v hlavě psychicky. Byl jsem na mistrovství Evropy juniorů, ale s tím se to vůbec nedá srovnat.

Ochutnal jste některý místní pokrm?

Poslední večer jsme si zašli do místní restaurace, kde jsme se museli podle tradice vyzout, ke stolu nám přinesli gril a hůlky. My jsme samozřejmě vůbec nevěděli, jak si jídlo připravit, takže se nám smáli a paní nám musela ukázat, jak na to. I v tomto směru mám spoustu zážitků.

Znojemský plavec Marek Polach si poprvé užil atmosféru zaplněných tribun a obrovské světové sportovní akce.

Před univerziádou panoval strach z možné nákazy respiračním virem MERS. Měl jste také obavy?

Když jsme se s ostatními sportovci bavili, nakonec nám vše přišlo jen zbytečně zmedializované. Bezpečnostní opatření fungovala výborně, do Soulu, kde bylo riziko největší, jsme se ani nedostali. Do vesnice jsme jeli transportem, na zpáteční cestě už nás pustili i vlakem.